Už za vlády Jana Lucemburského (1296–1346), prvního Lucemburka na českém trůnu, působí na pražském dvoře astrologové. Mnohem více se ale hvězd na důležitá rozhodnutí ptá jeho syn Karel IV. (1316–1378).
„Je možno bez nadsázky říci, že astrologie byla spolutvůrcem jeho životních úspěchů, protože při všech důležitých osobních, politických i státnických událostech sledoval horoskopické konstelace a jimi se také řídil,“ potvrzuje Karlovu zálibu v hvězdopravectví současný autor Svatopluk Svoboda.
Proč se český král a od roku 1355 také římský císař vlastně o hvězdy zajímá? Znalosti matematiky, astronomie a s nimi související astrologie patří mezi dobovou módu. Všechna rozhodnutí musejí zapadat do vesmírného řádu a mít i svůj mystický rozměr.
Velkým pomocníkem v hledání těch nejdůležitějších chvil pro státnická i soukromá rozhodnutí se proto pro Karla IV. stává jeho osobní lékař a hvězdář Havel ze Strahova.
Obrní se trpělivostí
Papež Klement VI. (1291–1352) dává už 26. ledna 1347 českému králi souhlas s tím, že může v Praze vzniknout univerzita, která bude mít dokonce čtyři fakulty: filozofickou, právnickou, teologickou a lékařskou.
Jenže panovník s jejím založením překvapivě stále otálí. „Dosud nenastala ta správná doba,“ dozví se totiž při jedné z porad se svým astrologem Havlem. „Musíme tedy ještě počkat na lepší konstelaci hvězd,“ pokývne s pochopením král. Je trpělivý.
Více než rok zůstává papežský souhlas jenom na papíře. Teprve po uplynutí 14 měsíců od svolení Svatého otce chce Karel IV. dohnat všechna zpoždění. „Blíží se naše datum,“ naznačí mu Havel. Král proto začíná být neuvěřitelně aktivní a s ním i celý jeho dvůr.
Karel IV. se dočká 7. dubna 1348. Právě tehdy otiskne svou pečeť nejenom na zakládací listinu nové univerzity, ale i na 13 dalších předem připravených listin, důležitých pro celou zemi. Příznivé datum nesmí promeškat.
V čem je tento den podle astrologů tak výjimečný, že se vladař snažil využít sil hvězdné oblohy ve prospěch Českého království?
Například ascendent (bod na obzoru, ve kterém právě vychází Slunce – pozn. red.) založení univerzity leží ve znamení Lva, zvířete symbolizujícího českou státnost.
Poklad ochrání Mars a Venuše
Praktickou astrologii ale Karel nevyužívá jen při podepisování důležitých listin v přesně načasovaný okamžik. Hvězdy „promlouvají“ také do výtvarných a architektonických děl, vznikajících na jeho příkaz.
Symboly kosmu najdeme hlavně u staveb vyjadřujících panovníkovu moc. První takovou je hrad, Karlštejn budovaný jako schránka pro korunovační klenoty. Datum jeho založení Karel pečlivě vybere na 10. červen 1348, který je dnem planety Mars. Ten má při společném působení s planetou Venuší za úkol chránit poklady.
Čísla zůstávají záhadou
Srdcem Karlštejna se stává kaple sv. Kříže v hlavní věži. Právě zde nechává Karel IV. uložit symboly české státnosti. Kaple znázorňuje celý vesmír. V její klenbě jsou geometricky seřazeny hvězdy. Nechybí zlaté Slunce a stříbrný Měsíc.
Ve dvou svornících zlacené klenby najdeme 12 a 14 puklic (skleněné vypoukliny ve tvaru Slunce, Měsíce a hvězd), což jsou vesmírná čísla. Používají se i na další stavbě vybudované na pokyn Karla IV., a sice Staroměstské mostecké věži.
Na jednom rameni lomeného oblouku brány je 14 krabů, na rameni trojúhelníkového štítu nad portály potom 12 krabů. Určují sféry Měsíce a Slunce. Hra se symboly a čísly tím ale ještě nekončí.
„Číselnou symbolikou, danou počtem kovaných hrotů pro umístění svící v kapli sv. Kříže na Karlštejně, se zabýval již Bohuslav Balbín (jezuita, obhájce českého jazyka – pozn. red.),“ píše historik Zdeněk Horský (1929–1988).
Vyluštit všechny vesmírné a číselné souvislosti tajemné schránky na naše korunovační klenoty se ale dnes už nejspíše nepodaří. „Po úpravách kaple je již tato věc neřešitelná,“ dodává Horský.