Říká si James Bond žurnalistiky a občas slavného tajného agenta i napodobuje. Stěhuje se ze země do země, mění barvu vlasů. Americká tajná služba je mu ale na stopě.
Server WikiLeaks Juliana Assange (*1971), který odstartuje celou řadu afér s únikem tajných informací vlád a rozvědek, se dostane do nepříjemných problémů.
Nejenže švýcarská poštovní banka PostFinance zmrazí Julianův osobní účet, ale i serveru WikiLeaks vypovídají pod tlakem úřadů spolupráci hlavní partneři.
Smlouvu vypovídá Amazon, na jehož strojích server běžel, i platební společnosti jako PayPal, MasterCard či Visa. Server WikiLeaks tak zůstává zcela bez přístupu k finančním zdrojům.
Internetoví aktivisté ze všech zemí začnou horečně stahovat data ze serveru, aby je ochránili před smazáním americkými úřady. Ty mají ale dlouhé prsty, a tak když se jim nepodaří Assange dostihnout přímo, zkouší to postranními uličkami.
Tak jako celá řada technických nadšenců, i Assange zastává názor, že přístup k informacím by měl být svobodný. A za tuto myšlenku je ochoten bojovat. Pomáhá proto založit server WikiLeaks.
V letech 2009 a 2010 zveřejňuje server WikiLeaks celou řadu informací, které si Američané chtěli nechat pro sebe. Tlak úřadů začíná sílit a Assange se dává na útěk.
Kandidátka na post americké viceprezidentky Sarah Louise Heathová Palinová (*1964) vyzývá k pronásledování Assange. 30. listopadu 2010 se ocitá na takzvaném červeném seznamu Interpolu. Švédské úřady ho viní ze znásilnění.
Servery WikiLeaks jsou totiž umístěny ve Švédsku, a tak zde Assange nějakou dobu pobýval. Nakonec se ukáže, že nešlo o znásilnění, ale sex bez kondomu, který je ve Švédsku trestným činem.
Vstup Švédska do celé kauzy situaci značně zkomplikuje. Až donedávna může Assange spoléhat na to, že většina evropských států ho do USA nevydá, protože mu hrozí dokonce trest smrti.
Jenže Švédové dávají najevo, že s jeho předáním Američanům by až tak velký problém neměli. Nakonec se tedy Assange rozhodne situaci řešit a 7. prosince v 9.30 dorazí na londýnský Scotland Yard na domluvenou schůzku.
Po příchodu na policejní stanici je Julian Assange na žádost Švédska zatčen a dopraven do vazby. Okamžitě žádá o propuštění na kauci. Britské úřady mu nakonec přes švédské protesty vyhoví, a tak o 10 dní později opouští věznici. Za necelé dva roky ale vytuší, že se blíží problémy.
V červnu 2012 tak vstupuje na ekvádorskou ambasádu. Poruší tím podmínky kauce a požádá o azyl. Po nějaké době mu prezident této jihoamerické země vyhoví. Nastává ale problém. Britské úřady respektují status ambasády jako území Ekvádoru.
Zároveň ale mohou zasáhnout, pokud by Assange budovu opustil. A tak mu nezbývá než se smířit s malým pokojíkem na ambasádě. Není to asi nejpříjemnější, ale asi pořád lepší než elektrické křeslo.
