Osmiletá Maddie Cliftonová si jde odpoledne 3. listopadu 1998 hrát ven. Když večer matka volá k večeři, je pryč. Během 48 hodin se rozjíždí pátrání, do kterého se zapojí tisíce lidí, včetně sousedů Steva a Missy Phillipsových a jejich čtrnáctiletého syna Johsuy.

Hrůza pod postelí

A je to právě Missy, kdo ji najde. Bohužel. Když Joshua totiž odejde do školy, rozhodne se mu trochu uklidit v pokoji. U postele si všimne louže. Když ji chce utřít, narazí na synovu ponožku. Sáhne pod postel, aby našla i tu druhou, a nahmatá něco divného. Jde si pro baterku a pak přijde šok.

Okamžitě volá policii, ale do pokoje už vejít odmítne. Jen rozklepanou rukou ukáže, kde mají hledat. Za pár minut Steve a Sheila Cliftonovi na druhé straně ulice vidí, jak policisté kolem domu Phillipsových natahují pásku a vzápětí policisté zaklepou na jejich dveře. Pod postelí totiž leží zakrvácené tělo jejich dcery Maddie.

Porota nemá slitování

„Hráli jsme si a já ji omylem trefil baseballovou pálkou. Když začala brečet zpanikařil jsem, protože jsem si nesměl hrát dokud jsem neměl úkoly. A ty jsem neměl. Zatáhl jsem ji do svého pokoje a pokusil se ji umlčet,“ tvrdí Joshua. Umlčet tím, že ji znovu přetáhne přes hlavu pálkou a pak jí zasadí jedenáct bodných ran? Při pitvě se navíc zjistí, že byla ještě naživu, když ji cpal pod postel.

Není divu, že mu porota neuvěří a nemá slitování. Když už pro svůj nízký věk unikne smrti, odsoudí ho na doživotí, bez možnosti propuštění.

Zatímco se Josh ve vězení lituje a tvrdí: „Jsem tu zavřený a pořád na to myslím. Jestli to tak zůstane, brzo umřu,“ Steve Clifton příliš pochopení nemá: „Doufám, že si přitom uvědomí, kolika lidem zničil život.“