Jako každé ráno vstane kolem páté hodiny. Posnídá a zamíří do kostela, osobní strážce nechá doma. Osudová chyba. Jen co dorazí ke svatostánku, naráží na dva muže. Chce je pozdravit, rázem ale nevěřícně civí do hlavně pistole.
O pár chvil později jeho bílou košili zdobí krůpěje krve. Život řeckého politika pomalu vyhasíná.
Lékařský plášť vymění za sako a vrhá se na dráhu politika. Kdyby jen Joannis Kapodistrias (1776-1831) věděl, že mu toto rozhodnutí dramatický zkrátí život…
Řek v ruských službách
Narodí se na Korfu a jako synovi šlechtice se mu dostává kvalitního vzdělání. Studuje medicínu v Padově a po dokončení si otevírá ordinaci v rodném kraji. Doufá v poklidný život lékaře. Jenže oblast v roce 1799 obsadí Rusko a Kapodistrias je jmenován ředitelem vojenské nemocnice.
Car s podporou Osmanské říše založí Republiku sedmi ostrovů a do jejího čela míří právě vzdělaný Kapodistrias. Stává se hlavním ministrem mladého státečku, ve funkci vydrží ale jen do roku 1807, poté oblast znovu dobývají Francouzi.
Kapodistrias s díkem přijímá nabídku cara Alexandra I. Pavloviče (1777-1825) a zastává pozici neoficiálního velvyslance ve Švýcarsku. Ve volném čase ale přemítá nad osvobozením Řecka. Díky svým schopnostem se roku 1815 účastní Vídeňského kongresu.
Car z něj totiž udělá ministra zahraničí. Během jednání prosazuje i řecké zájmy, čehož si všímá obávaný kníže Metternich (1773-1859). Po konci setkání opouští Kapodistrias diplomatické řady, zároveň nepochodí u Alexandra I., chce po něm podporu řecké nezávislosti.
Země totiž zčásti úpí pod správou Británie, další kousek drží v hrsti Osmané.
Smrt za smrt
V roce 1827 ho jako blesk z čistého nebe zasahuje zpráva o zvolení prvního prezidenta Řecka! „Jste naším nejproslulejším politikem v celé Evropě,“ stojí v dopise. Kapodistrias okamžitě míří do vlasti.
Obnovuje pořádek, zavádí například pěstování brambor. Atmosféra by se ale dala krájet a všude panuje nejistota. Na podzim 1831 nechává uvěznit Petrose Mavromichalida (1765-1848), beje (titul odpovídající vévodovi) z poloostrova Mani.
Zatčení vyvolá pozdvižení v bejově rodině a na mstitelskou výpravu míří Petrosův bratr Konstantinos (1797-1831) a syn Georgios (1800-1831). V tehdejším hlavním městě Nauplion si počíhají na prezidenta, který chodí časně ráno do kostela.
Kapodistrias si nejdříve myslí, že ho chce dvojice pozdravit. Šeredně se plete. Konstantinos nejdříve mine politikovu hlavu, na druhý pokus ale míří přesně. Georgios dokoná dílo zkázy bodnutím do břicha.
Celou situaci z okna sleduje jeden z generálů. Neváhá a přesnou muškou zabíjí staršího z útočníků. Zkrvavený Georgios utíká na francouzskou ambasádu. Tam stráví pár dní, ale nakonec se vzdá. Od soudu odchází s trestem smrti.
Na místo Kapodistria nastupuje jeho mladší bratr Augustinos (1778-1857). Ten v čele vydrží jen pár měsíců, poté Řecko ovládne král Otto I. (1815-1867), jenž zakládá Řecké království.