Česká republika sice není kosmickou velmocí, ale přesto svou stopu v kosmu zanechala. A nejedná se jen o Krtečka, kterého do vesmíru vynesl jeden z raketoplánů, či o Dvořákovu Novosvětskou symfonii, jež zazněla i na Měsíci.

V dubnu 1967 se Československo zapojilo do programu Interkosmos, který byl spíše propagandistický a jediné slovo v něm měla Moskva, nicméně určitý vědecký přínos měl. Tak se již v roce 1969 na oběžné dráze objevily první přístroje československého původu.

Dvě velké události pro československý kosmický výzkum přišly v roce 1978. Nejprve se v březnu Vladimír Remek stal prvním občanem jiné země než Sovětského svazu nebo USA na oběžné dráze a 24. října 1978 odstartovala do vesmíru první československá družice nazvaná Magion 1.

Družice byla určena pro studium magnetosféry a ionosféry. Nebyla velká, svými rozměry připomínala větší videorekordér. Vážila 15 kilogramů a sloužila vědcům téměř tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře.

Československo se podílelo i na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984). Na přelomu 80. a 90. let se do vesmíru vznesly další dva československé Magiony, které už byly větší a také lépe vybavené.

Družice s pořadovým číslem čtyři a pět vylétly v letech 1995 a 1996, poslední data z Magionu 5 pak vědci dostali v prosinci 2002.

O půl roku později vzlétla do vesmíru také družice Mimosa, která měla navázat na vědecké experimenty, které se v letech 1992 a 1996 uskutečnily na ruské družici a na palubě amerického raketoplánu.

Kvůli technickým problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, ale nakonec projekt skončil neúspěšně. Od roku 2009 je Česká republika členem Evropské kosmické agentury.

Přístroje s nápisem Made in Czech republic by se tak v dohledné době měly objevit například u Jupiteru.