Domů     Jak starověké Řecko změnilo svět?
Jak starověké Řecko změnilo svět?
1.11.2018

Ve starověku patřila řecká civilizace k těm nejvyspělejším. Položila nejen základy vzdělanosti, ze které lidstvo čerpá dodnes, ale přinesla světu třeba i divadlo nebo olympijské hry.

Mnoho jejích filozofů a vědců také nahlíželo na svět takovým způsobem, jaký do té doby neměl obdoby.

Historie starověkého Řecka se začala psát ve 2. tisíciletí př. n. l., a to příchodem řeckých kmenů do egejské oblasti, a skončila někdy mezi 4. a 6. stoletím n. l., nadvládou římské říše a zformováním říše byzantské.

Klasická řecká společnost se pak utvářela mezi 8. a 1. stol. př. n. l, tedy od dob Homéra a kolonizace Středomoří a Černomoří až po helénistické období, kdy řecký svět sjednotili Filip Makedonský a Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.).

Po ztrátě samostatnosti a pod římskou nadvládou se řecká kultura a vzdělanost ovšem rozvíjet nepřestaly.

Neobvykle vyspělá kultura

Staří Řekové pozdvihli svou kulturu v mnoha oborech – ve výtvarném umění, architektuře i divadle, ale i vědě, rétorice a politice. Řecko se také stalo kolébkou demokracie.

A ač se to na první pohled nezdá, mělo velký vliv na formování křesťanství i arabsko-muslimského světa. Později se k němu vracely směry jako renesance a klasicismus.

1. MĚSTSKÉ STÁTY

Řecký svět se soustředil hlavně do městských států a jejich kolonií, přičemž ty neležely jen na území dnešního Řecka, ale i v dalších oblastech Středomoří. Jejich prvopočátek přitom spadá do dob Homérových, kdy se formovaly tzv. obce (polis).

Nejdříve se jednalo o jakási zemědělská sídliště, později se v nich ale začala rozvíjet i řemesla a obchod. Co se týče vnitřních záležitostí, ty již v té době upravovaly vlastní zákony.

Sparta – nejmocnější stát Řecka

Sparta se vyznačovala přísnou vojenskou organizací a také v mnoha válečných střetnutích sehrála roli doslova klíčovou (představovala největší vojenskou moc celého Řecka). Její strategie přitom vycházela zejména z bránění. V roce 480 př. n. l.

pak věhlas Sparty ještě zvýšil legendární střet řeckých vojáků, vedených králem Leonidem I., s ohromnou perskou přesilou v bitvě u Thermopyl.

Jednalo se o aristokratický stát, v jehož čele stáli dva králové, kteří věřili, že jsou potomky mytického hrdiny Herakla.
Jednalo se o aristokratický stát, v jehož čele stáli dva králové, kteří věřili, že jsou potomky mytického hrdiny Herakla.

Disciplína už od dětství

Muži byli ve Spartě vychováváni velmi přísně. Již v 7 letech přebíral jejich výchovu do svých rukou stát a chlapci museli být zcela poslušní. Nekompromisní výcvik spočíval v příjmu jen nezbytně nutné stravy, sporém oděvu a fyzickém cvičení.

Trénoval se především běh, skok, vrh diskem či oštěpem a samozřejmě zápas. Krémě toho se velká pozornost věnovala i výuce psaní a čtení, zpěvu a hudbě. Děti také musely nazpaměť znát spartské zákony.

Athény – kolébka demokracie

Velkého vzestupu dosáhly třeba díky aristokratu Solonovi, který kupříkladu v roce 597 př. n. l. zbavil otroctví ty, kteří do něj upadli kvůli dluhům, a svobodné občany pak podle jejich majetku rozdělil do tříd. Také jim podle toho odstupňoval jejich práva.

Posílila se také moc lidového shromáždění. Do něj ovšem mohli vstoupit pouze ti svobodní muži, kteří dosáhli věku 20 let a jejichž oba rodiče pocházeli z Athén. Poté muži nastupovali na dvouletou vojenskou službu.

Na rozdíl od dnešní demokracie ale ženám, otrokům či přistěhovalcům nebylo přiděleno právo žádné.

Athény patřily k nejvýznamnějším městským státům v období mezi 6. až 3 stol. př. n. l. Byly hlavním centrem řecké politiky, obchodu, umění a filozofie.
Athény patřily k nejvýznamnějším městským státům v období mezi 6. až 3 stol. př. n. l. Byly hlavním centrem řecké politiky, obchodu, umění a filozofie.

Periklovy Athény

Na pomyslný vrchol se pak Athény dostaly za vlády úspěšného politika Perikla (500–429 př. n. l.). Ten se významně postaral o zvelebení města, zejména pak Akropole (od nejstarších dob zde stál hrad s hlavním chrámem, tzv. Parthenonem).

Akropole se tak stala centrem antické filozofie a kultury. Dalším velkým Periklovým počinem bylo umožnění neomezeného přístupu lidu k výkonu vlády, správy a soudnictví.

Delfy – město věšteb

Za nejslavnější delfskou éru lze považovat období od 8. do 6. stol. př. n. l. (doba velké řecké kolonizace). Tehdy zde byla proslulá věštírna a mnozí Řekové do ní putovali kvůli proslulé moudrosti věštkyně Pýthii.

Ve městě se ovšem nejen věštilo, ale také se zde vystavovaly dary Bohům a stavěly okázalé sochy a chrámy.

Korint – obchod a prostitutky

Město podle legend založil samotný bůh Slunce Helios a bylo hlavním centrem řeckého obchodu a vzdělanosti (třeba až do poloviny 6. stol. př. n. l.

bylo předním vývozcem typické keramiky s černými postavami, putovala do téměř všech obcí starověkého řeckého světa).

Tento stát měl navíc i vlastní měnu a vznikl zde také chrám zasvěcený bohyni lásky Afroditě, ve kterém žilo více než tisíc chrámových kněžek (prostitutek).

Théby – město sedmi bran

Théby patřily k nejmocnějším městským státům ještě před Athénami a Spartou. Podle řecké mytologie se zde narodil slavný Herakles. Spisovatel Homér je pak nazýval městem sedmi bran, jelikož patřily mezi první řecká sídla opatřená hradbami.

Archeologové zde našli také šachtové hroby z mykénských dob, ve kterých ležely zbraně, slonovina a tabulky s nápisy.

2. ŘECKÉ VYNÁLEZY

Řekové byli velmi vynalézaví a světu přinesli několik převratných objevů. Třeba jedním z největších mechanických géniů byl Archimedes (287–212 př. n.

l.), který je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického starověku a za jednoho z největších matematiků vůbec.

Řecký oheň

Vynálezce: neznámý

Jednalo se o tekutou zápalnou směs, která ovšem hořela i ve vodě, takže se proti nepřátelům používala hlavně při námořních bitvách. Jak fungovala? Na palubě lodi se nad ohništěm zahříval kotel se zápalnou směsí.

Z něj se pak pod tlakem odváděly výpary na oplechovanou příď, kde se zapálily. Výsledkem byl výšleh plamene. Složení zápalné směsi ovšem dodnes zůstává záhadou, nikomu se ho nepodařilo objasnit. Zůstala pouhá informace, že se dala uhasit octem, pískem nebo močí.

Z čeho byl řecký oheň vyráběn, zůstává stále záhadou.
Z čeho byl řecký oheň vyráběn, zůstává stále záhadou.

Archimedův šroub

Vynálezce: Archimedes

Archimedes podobné zařízení viděl při svých cestách po Egyptě a ihned se rozhodl jej ještě vylepšit. Jde o trubku ve šroubovici navinutou kolem šikmo uložené hřídele. Uvnitř dřevěného válce se pak otáčí spirála, díky níž voda stoupá vzhůru.

Celý mechanismus se ovládá pomocí ruční kliky. Tento vynález velmi usnadnil čerpání vody a setkat se s ním můžeme dodnes.

Budík

Vynálezci: Ktesibios a Platon

Budík vynalezl starořecký inženýr Ktesibios, ovšem nikoliv takový, jaký známe dnes. Tehdy šlo o jakési vodní hodiny, které byly sestrojené tak, že sledovaly čas a zároveň v určitou dobu pouštěly kapky vody na gong.

Vynález později zdokonalil slavný filozof Platon, a to proto, že byl nešťastný z toho, že jeho studenti chodí na přednášky pozdě. Jeho hodiny pak fungovaly na bázi postupně se naplňujících nádob. Poslední pak při naplnění vodou vydávala podobný zvuk jako čajová konvice.

Sprcha

Vynálezce: neznámý

Řekové byli první, kdo ke sprchování používal vodu s potrubím. Měli také speciální umyvadla na mytí vlasů či chodidel. Mytí teplou vodou však považovali za plýtvání (třeba Platon povoloval teplé sprchování pouze nemocným a starým lidem).

Později, v době vrcholu řecké civilizace, ale vany a bazénky s teplou vodou měla snad většina domů.

Olympiáda

První konání her: 776 př. n. l.

Řekové dali naší civilizaci i olympijské hry, věnované bohu Diovi. Konaly se od 8. stol. př. l. do přelomu 4. a 5. stol. n. l., a to každé čtyři roky v Olympii.

Podle dostupných informací měly velký význam především proto, že upevňovaly národní jednotu (Řekové byli tehdy rozděleni na velké množství kmenů). Od 4. stol. př. n. l. pak na hrách stále častěji závodili „profesionálové“, vycvičení jen v jedné disciplíně.

Později začali soutěžit i závodníci neřeckého původu, třeba z Egypta, Malé Asie nebo Sýrie. Během konání her platil přísný zákaz válčení a na půdu Olympie nesměl vstoupit voják se zbraní v ruce.

Divadlo

Divadlo hrálo v řeckém životě nesmírně významnou roli. Vznikaly tragédie i komedie a ty se hrály v dokonale vybudovaných amfiteátrech. Nejvíce se divadlo rozvíjelo v kulturních Athénách.

Drama bylo ve starověkém Řecku součástí náboženských slavností, zejména athénských Velkých Dionýsii (pravděpodobně na počátku 5. stol. př. n. l.).

Hlavními autory tragédií byli Aischylos, Sofokles nebo Euripides, na komedie se specializovali Aristofanes nebo Menandros.

Divadlo se nejvíce rozšířilo v Athénách.
Divadlo se nejvíce rozšířilo v Athénách.

3. NEJVĚTŠÍ MYSLITELÉ

Antická filozofie se rozvíjela zhruba od 6. stol. př. n. l. do konce starověku. Myslitelé, kteří se v té době narodili, jsou přitom považováni za zakladatele západního vědeckého myšlení a chápání světa ovlivnili i v pozdějších dobách.

Největší filozofové přišli s novým způsobem uvažování a názory na původ světa, člověka jako takového i společnost obecně.

Filozofie měla velký význam i z hlediska jiných oborů, vždyť se z ní později vyčlenily například astronomie, matematika, geometrie nebo řada dalších věd.

Sokrates

469–399 př. n. l.

Sokrates byl uznávaným filozofem, který se soustředil především na kladení otázek, rozvíjení debaty a utváření myšlenek prostřednictvím rozhovorů (tuto metodu dodnes pedagogové používají k tomu, aby u studentů vzbudili kritické myšlení).

Na rozdíl od svých předchůdců, kteří pátrali po původu a příčinách světa, se Sokratův zájem soustředil na záležitosti člověka a společnosti.

Otráven bolehlavem

Filozof byl obviňován, že během peloponéské války (431–404 př. n. l.) přivedla jeho filozofie Athény k porážce, a athénský lidový soud ho navíc vyšetřoval pro podezření z bezbožnosti a z toho, že kazí athénskou mládež.

Nakonec jej pak odsoudil k trestu smrti, který spočíval ve vypití číše bolehlavu. Po tomto mysliteli bohužel nezůstaly žádné spisy.

Platon

427–347 př. n. l.

Sokratův student, učitel Aristotela a vynikající učitel obecně. Tak by se dal popsat velký filozof Platon. Založil první vyšší vzdělávací institut v tehdejším západním světě a své jméno propůjčil myšlence platonické lásky.

Přesto po tomto velkém muži nezbylo mnoho dochovaných textů. Jenže ze zcela konkrétního důvodu – Platon měl na filozofii vlastní názor:

„Filozofii nelze sepsat jako systém, ani ji učit, musí se dobývat vlastním myšlenkovým úsilím.“ Jedinou výjimku představuje dochovaný soubor jeho Listů.

Aristoteles

384–322 př. n. l.

Aristoteles se zaobíral mnoha oblastmi. V centru jeho zájmu byly nejen Země, ale i příroda, jazyk, společnost nebo politika.

Při svém pozorování pak předpokládal, že Země představuje kouli uprostřed vesmíru, přičemž sám kosmos má kulový tvar a skládá se z mnoha kulových sfér, po kterých se pohybují nebeská tělesa.

Co se týče sledování živočichů, popisoval jejich anatomii a všímal si jejich vzájemné podobnosti. V jistém smyslu je také považován za zakladatele hydrologie, oceánologie a meteorologie.

Byl to nejen nejvýznamnější Platonův žák, ale i vychovatel a přítel Alexandra Velikého. Po smrti Alexandra byl ale obviněn z rouhání se před bohy a vyhnán do Chalkidy, kde tentýž rok zemřel.
Byl to nejen nejvýznamnější Platonův žák, ale i vychovatel a přítel Alexandra Velikého. Po smrti Alexandra byl ale obviněn z rouhání se před bohy a vyhnán do Chalkidy, kde tentýž rok zemřel.

Hippokrates

460–370 př. n. l.

„Otcem medicíny“ je nazýván právem. Byl totiž jedním z prvních, kdo sledoval, jak na lidské tělo působí nemoc. Jeho metoda spočívala v zaznamenávání příznaků nemocí a vyvíjení metod prevence a následné léčby. V roce 430 př. n. l.

pak potlačil v Athénách mor a bylo mu přiznáno čestné občanství města. Napsal také sbírku lékařských textů zvanou Corpus Hippocraticum, která primitivní léčitelskou magii nahradila exaktní vědou.

Hippokrates se zaměřoval i na zkoumání psychických chorob a byl to právě on, kdo oddělil medicínu od náboženství.

Pythagoras

† 495 př. n. l.

Pythagoras neboli „otec čísel“ proslul tzv. Pythagorovou větou, která definuje délku třetí strany pravoúhlého trojúhelníku. Kromě čísel pro něj ale důležité byly také duše a tělo.

Tvrdil, že duše je nesmrtelná a po smrti přechází do jiných tvorů (jako při reinkarnaci). Jako první člověk přišel také s myšlenkou, že Země je kulatá. Z jeho díla se bohužel nezachovalo nic.

Mnoho prací je sice známo pod jeho jménem, vytvořili je ale jeho věrní následovníci.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Historie
Tábor: Revoluční hradby a sen, který nevyšel
„To je on! Tábor!“ šeptají poutníci, když se před nimi vynoří věže a hradby na vysokém ostrohu. Míří sem z blízka i z daleka za vidinou lepšího života. Vysoký ostroh nad řekou Lužnicí a Tismenickým potokem je jako stvořený pro bezpečné sídlo. Nabízí výhled daleko do kraje a současně je ze tří stran chráněn strmými svahy a […]
Historie
Škraloupy amerických prezidentů pod lupou
Nejmocnější muži světa balancují na hraně zákona. Američtí prezidenti jsou nejviditelnějšími figurami na světové scéně, a není proto divu, že jsou pod neustálým dohledem médií, oponentů, ale i obyčejných lidí. Jejich kroky a činy jsou podrobeny mnohem přísnějším měřítkům. Vyprávět by o tom mohl třeba Bill Clinton s aférou „Cigars“. Kdyby americká veřejnost znala obsah dopisů, […]
Historie
Těhotenství z moči dokázaly odhalit už starověké Egypťanky
Kdy se začaly používat těhotenské testy? Překvapivě nejde o žádnou novodobou záležitost. Už starověké ženy si s tím dokázaly docela obstojně poradit a zjistit, zda se skutečně nacházejí ve stavu očekávání.   Překvapivě už starověké Egypťanky si v době kolem r. 1350 př. n. l. dokázaly ověřit, zda jsou v jiném stavu. Několik dnů po sobě močily na […]
Historie
100 let od smrti Franze Kafky: Co napsal, to spálil!
Prsty na nohou se zbarvují do temně fialova. Už se neuzdraví. Skousne ret, aby překoval bolest. Teploty se blíží téměř k nule a jeho rodiče nemají na boty. Vykročí k další vsi. Prodává sponky i mašličky, aby přilepšil rodinnému rozpočtu…   Chlapec se jmenuje Hermann Kafka (1852–1931) a časem se vypracuje na movitého podnikatele. Psát […]
reklama
záhady a tajemství
Čarodějnictví a magie: Co na to věda?
Čarodějnictví a magie se lidé báli odedávna. Možná zde svou roli sehrávala i pověrčivost a určité nesmiřitelné pojetí smrti či existence druhého břehu. Duše zemřelých se často stávaly objektem jakéhosi pověrečného strachu… Například staří Mezopotámci dokonce věřili, že pokud nebude duch zemřelého na onom světě spokojený, může nám ublížit nebo dokonce rovněž i zabíjet. Zejména […]
Dolores O ´Riordan: Byla smrt slavné zpěvačky opravdu jen náhoda?
Kdo by neznal hity jako Zombie, Dreams nebo Linger? Věděli jste, že slavná písničkářka Dolores O ´Riordan vystupovala nejprve po hospodách? Poté potkala irské „Brusinky“ a nastartovala slavnou kariéru. Když ale před čtyřmi lety náhle umírá, mezi lidmi se říká, že to není jen tak. Může za to psychika, cizí zavinění, nebo je za vším […]
Kdo tě zabil, božská Marilyn?
Narodila se jako Norma Jean Mortenson, ale svět dobyla už jako Marilyn Monroe. Objevila se na titulní stránce prvního vydání Playboye. Bulvární listy živila svými nekonečnými románky s mocnými muži. A ve svých 36 letech zemřela. Jak? To se dosud nepodařilo uspokojivě vysvětlit.   Pro její dětství se nejlépe hodí slova „psí život“. Její biologická matka […]
Heath Ledger: Šlo o sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu?
Australský herec se proslavil především rolí homosexuála ve snímku Zkrocená hora. Než do kin přišel film Temný rytíř, ve kterém fenomenálně ztvárnil padoucha Jokera, za což posmrtně získal Oscara, byl ve svých 28 letech nalezen mrtvý ve svém domě. Co stálo za jeho smrtí?   Ve tři čtvrtě na tři odpoledne dne 22. ledna 2008 […]
reklama
historie
Faraon Achnaton, původce změn v egyptském umění
Dokud sir William Flinders Petrie nezačal na konci 19. století provádět archeologické vykopávky v Achetatonu, nynější Amarně, faraon Achnaton pro archeology i historiky představoval zejména zdroj spekulací… Pod rouškou tajemství… Většinu faraonova života totiž zahalují nejasnosti. Je až zarážející, jak málo toho o něm víme. Důvodem je rovněž i skutečnost, že se jeho nástupci usilovně […]
První hudební nástroje: Orchestr dají dohromady už pralidé
Kdo si myslí, že nástroje vyluzující zvuky jsou záležitostí starověku a pozdější doby, mýlí se. Už v pravěku lidé naslouchají zvukům a rodí se předchůdci strunných i dechových nástrojů. Už pravěcí lidé používali luk nejenom jako zbraň k lovu, ale i jako primitivní strunný nástroj. Dokazují to jeskynní malby z Trois Frères v jihozápadní Francii, pocházející z doby asi […]
Proč se komunistům nelíbila Boží muka?
Z jakých důvodů se v minulosti stavěla boží muka a co přesně znamenala? Tyto drobné sakrální stavby sloužily jako projev díku za odvrácené neštěstí, epidemii, k uctění mrtvých nebo k usmíření sporu. Jejich předchůdci byly sloupky u hřbitovů, známé jako svíce mrtvých. Boží muka se poprvé objevují v 11. století ve Francii u hřbitovů jako sloupky, zmiňované svíce […]
Právo první noci: Existovalo, nebo jde o pouhý výmysl?
V románech a filmech se často objevuje právo první noci. Opravdu existovalo?  Často šlo o předmět vtipů nebo diskusí. Jaká je ale realita? V literatuře i filmech se někdy vyskytuje obyčej, podle kterého měl středověký feudál právo strávit první noc po svatbě s novomanželkou kteréhokoli ze svých poddaných. Většinou jde ale jenom o nadsazené lidové […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Na seznamce jsem našla toho pravého!
skutecnepribehy.cz
Na seznamce jsem našla toho pravého!
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování
Morávková zakázala Maláskovi jízdu na kole
nasehvezdy.cz
Morávková zakázala Maláskovi jízdu na kole
Herečka a moderátorka Víkendové Snídaně Dana Morávková (52) s láskou pečuje o svého manžela, klavíristu Petra Maláska (59). Ten před několika týdny ošklivě upadl na kole a zlomil si obě ruce. Ačkoli u
Drobenkový koláč s borůvkami
tisicereceptu.cz
Drobenkový koláč s borůvkami
Drobenku můžete různě kombinovat: místo hrubé mouky použít mleté ořechy, přidat skořici, vanilku. Ingredience na 1 plech Na těsto 250 g hladké mouky 125 ml mléka 1 vejce 50 g cukru 50 g m
Copernicus: Květen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem s rekordními teplotami
epochalnisvet.cz
Copernicus: Květen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem s rekordními teplotami
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, uvedla, že květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy globální průměrná teplota dosáhla rekordní hodnoty pro příslušný
Bájní Kyklopové: Jaká je skutečnost?
enigmaplus.cz
Bájní Kyklopové: Jaká je skutečnost?
Díky nejrůznějším přírodním jevům, které si lidé odjakživa neuměli vysvětlit, postupem času vznikala celá řada mytických bytostí. Vědci se vydali například po stopách bájných příběhů o Kyklopech [
Táborské kulturní léto ve znamení připomínek 600. výročí úmrtí Jana Žižky
panidomu.cz
Táborské kulturní léto ve znamení připomínek 600. výročí úmrtí Jana Žižky
Město Tábor v létě nabídne rozmanité kulturní akce. Těšit se můžete na stálice letního programu Jazzový Tábor a festival pouličního divadla Komedianti v ulicích. Koncerty klasické hudby a rekonstrukcí historické bitvy vzdáme hold husitskému hejtmanu Janu Žižkovi, jenž skonal právě před 600 lety. Milovníci jazzu si přijdou na své v sobotu 13. července. Jazzový Tábor,
Tunisko: Vyspělá Afrika na dosah
nejsemsama.cz
Tunisko: Vyspělá Afrika na dosah
Toužíte letos po dovolené v Africe, ale horké klima vás neláká? Zvolte Tunisko, které vám díky své poloze nabídne nejen ideální počasí, ale také nádherné pláže a fascinující památky. Milovníci historie si tu přijdou na své! V severní Africe jen zhruba 150 km od Sicílie leží země, jejíž historie a kulturní dědictví sahá až do starověku. Je
Speciální povrchy v koupelně
rezidenceonline.cz
Speciální povrchy v koupelně
Uživatelský komfort v hygienické zóně zvyšují úpravy a technologie, jež znesnadňují usazování nečistot a vodního kamene, ulpívání otisků prstů a samozřejmě rovněž zjednodušují čištění veškerých souvisejících koupelnových ploch. Úpravy materiálů v rámci výroby nebo aplikované dodatečně usnadňují díky svým jedinečným vlastnostem údržbu umyvadel, umývátek, klozetů, van a další sanitární keramiky, stejně jako obkladů, sprchových a
Střední Čechy z paluby výletní lodě
epochanacestach.cz
Střední Čechy z paluby výletní lodě
Cestovat se dá nejrůznějšími způsoby, ale plout krajinou po meandrujících řekách má šmrnc a romantický nádech. Střední Čechy protíná několik významných řek, z nichž hned dvě jsou splavné pro velké výletní lodě. Nastupte na palubu a poznejte místa, která inspirovala třeba české umělce. Vltava: z Prahy až ke Slapské přehradě Jedním z nejkrásnějších úseků řeky Vltavy jsou
SHA Wellness Clinic ve Španělsku hlásí novou podobu apartmánů Grand Suite
iluxus.cz
SHA Wellness Clinic ve Španělsku hlásí novou podobu apartmánů Grand Suite
SHA Wellness Clinic nedaleko španělského Alicante představila tři Grand Suites, navržené prestižním designérem Lázaro Rosa-Violánem. Nově navržené apartmány vyvažují neutrální tóny s barevnými akcenty
Američané drželi českou cestovatelku ve vazbě
historyplus.cz
Američané drželi českou cestovatelku ve vazbě
„Račte s námi, dámo,“ říká ostře americký úředník cizince, která právě připlula z Japonska do Kalifornie. Mezi oběma státy panuje napětí kvůli nedávno přijatému zákonu, znemožňujícímu cizincům vlastnit v Kalifornii půdu. Zásah v mezinárodní přestřelce schytá i jedna z prvních českých světoběžnic.   Narodila se v listopadu a sychravé zůstane celé její dětství. Barbora Markéta
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
21stoleti.cz
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jej