Skip to content

Jak se putovalo námořní Hedvábnou stezkou?

Hedvábná stezka představovala ve starověku a středověku hlavní obchodní spojení mezi Evropou, arabským světem a Asií. Od 2. století př. n. l. se ale kromě ní začala využívat i další trasa, přes moře. Kudy přesně vedla? A s čím se tehdy obchodovalo?

Velké starověké civilizace v Číně, Mezopotámii, Persii, Indii a Římě by nikdy nedosáhly svého velkého rozkvětu nebýt obchodů, k nimž docházelo na Hedvábné stezce. Protože ale ve vnitrozemí velmi často docházelo k válkám a nájezdům zlodějů, vytvořila se alternativní trasa, po moři. Vedla přes Jihočínské moře, Indický oceán, Bengálský záliv, Arabské moře, Perský záliv a Rudé moře.

K suchozemské Hedvábné cestě se kvůli nebezpečí přidala i námořní.

Nejčastěji tuto trasu brázdily arabské plachetnice zvané dhau, které ke své plavbě využívaly monzunové větry. Co se týče navigace, kapitáni lodí se namísto kompasu řídili postavením Slunce a hvězd. Posádka každé lodi byla asi třicetičlenná a byla složená z Arabů, Indů nebo Malajců. Lodě se vyráběly z afrického a indického dřeva, přičemž jejich trámy byly dohromady sešité kokosovým lanem.

Námořní hedvábná stezka

  1. Východní stezka – Vedla hlavně do Japonska a Koreje. Touto cestou se převáželo koření, květiny nebo drahé kameny.
  2. Jižní stezka – Spojovala Čínu s vnějším světem. Přepravovalo se po ní hlavně hedvábí, porcelán, čaj, mosaz nebo železo. Technologický pokrok ve stavbě lodí pak vedl k otevření nových tras, do jihovýchodní Asie, Indického oceánu, Rudého moře a Afriky.
Po námořní stezce se převáželo vzácné zboží i potraviny.
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …