Domů     Jak sbírat a sušit léčivé rostliny?
Jak sbírat a sušit léčivé rostliny?
10.6.2024

Fytoterapie je činnost v minulosti známá pod pojmem bylinkářství, během níž jsou k léčbě člověka využívány léčivé účinky některých rostlin. Také moderní lékařská věda se obrací k takzvaným léčivkám, které jsou osvědčené tisíciletými zkušenostmi.

reklama
Popis využití kmínu a kopru v arabské herbální lékařské knize z roku 1334. Foto: Pedanius Dioscorides, Public domain, via Wikimedia Commons
Popis využití kmínu a kopru v arabské herbální lékařské knize z roku 1334. Foto: Pedanius Dioscorides, Public domain, via Wikimedia Commons

Čas sběru léčivek

Při sběru a následném sušení léčivých bylinek je nutné dodržovat některé zásady. Sběr provádíme výhradně v čistém prostředí, nikoliv u silnic a okrajů cest, a to během suchého počasí.

Léčivé rostliny není vhodné sbírat ráno, kdy je ještě vlhko – a rovněž ani večer, když spadne rosa. Vlhké bylinky se nám totiž mohou zapařit, čímž se znehodnocuje většina jejich účinných látek.

reklama

Ze stejného důvodu je nesbíráme ani za vlhkého počasí, během deště a ani ihned po něm. Výjimkou jsou v tomto případě pouze podzemní části léčivek.

Způsob sběru bylinek

Sbíráme jen takové byliny, které bezpečně známe. Většinu léčivých rostlin můžeme trhat rukou, u těch citlivějších pak raději zvolíme nůžky, abychom nepoškodili zbývající části léčivky. Je také potřeba uvědomit si, že některé léčivé rostliny mohou být chráněné.

Všeobecně pak při sběru v přírodě platí, že je vždy nutné rostliny na jejich nalezištích zachovat, takže na stanovištích musíme ponechat jejich dostatečné množství. Sbíráme též v určitou dobu správnou část léčivé bylinky.

Účinné látky v léčivkách jsou buď rozložené rovnoměrně v celé rostlině, nebo se hromadí v některých jejích částech, popřípadě je jejich nejvyšší množství v rostlině obsaženo pouze v jejím konkrétním vývojovém stadiu.

Při sušení léčivých rostlin je nutné dodržet správný postup. Foto: Лобачев Владимир, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Při sušení léčivých rostlin je nutné dodržet správný postup. Foto: Лобачев Владимир, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Šetrné sušení

Velice důležité je taktéž zachování správného postupu v průběhu sušení léčivých rostlin. Pro sušení je potřeba mít k dispozici dostatečný a rovněž vhodný suchý prostor, navíc i s prouděním vzduchu.

Bylinky nikdy nesušíme na přímém slunci, ztrácely by svoje léčivé látky. Vhodným prostředím pro sušení jsou kupříkladu půdy, avšak v takovém případě musíme dávat pozor na prach.

Správné skladování

Každý prostor, jenž k sušení léčivek zvolíme, musí být řádně vyčištěn. Jako podložku pak můžeme použít například papír nebo dřevěnou desku. Částečně už usušené rostlinky je potřeba šetrně obracet. Všechny bylinky sušíme tak dlouho, dokud nejsou úplně křehké.

Během sušení by rostliny také neměly ztrácet svou původní barvu. Usušené rostlinné drogy, tedy sbírané části léčivých rostlin po usušení, nakonec uchováváme opět na nějakém suchém místě, nejlépe v látkových pytlích nebo v bednách vyložených čistým papírem.

reklama
Foto: Pixabay, Pedanius Dioscorides, Public domain, via Wikimedia Commons, Лобачев Владимир, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz