Co bychom si bez něj počali. Bolest, záněty, horečka, na to všechno je kabrňák. Podle některých výzkumů dokonce snižuje riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice a působí preventivně proti cukrovce či Alzheimerově chorobě. I proto je aspirin nejužívanějším lékem na světě.
Americký spisovatel Kurt Vonnegut (1922–2007) kdysi prohlásí: „Většina věcí na tomto světě nefunguje, aspirin ano.“ Ví dobře, o čem mluví. Vždyť 20. století, ve kterém stráví většinu života, je občas přezdíváno „Věk aspirinu“.
V některých zemích Latinské Ameriky se například v době mezi světovými válkami používá jako platidlo a v červenci 1969 ho má v lékárničce i posádka Apolla 11 při své cestě na Měsíc.
![Aspirin je nejužívanějším lékem na světě. Foto: unsplash](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/2-29-768x707.jpg)
Ve dvou se to lépe bádá
Cesty k velkým objevům jsou většinou vyšlapány banálními důvody. A aspirin není výjimkou. Mladý německý chemik Felix Hoffmann (1868–1946), od roku 1894 zaměstnanec chemičky Bayer, na konci 19. století horečnatě přemýšlí, jak ulevit svému nemocnému otci.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Ten odmítá léčit svůj silný revmatismus s pomocí salicylátu sodného, který nejenže odporně chutná, ale rovněž v rámci vedlejších účinků obrací jeho žaludek naruby. A tak Hoffmann začne hledat méně agresivní alternativu.
Sám na to ovšem nestačí, a tak velmi rád přijme pomocnou ruku zkušenějšího kolegy Arthura Eichengrüna (1867–1949).
![Bolest, záněty, horečka, na to všechno je kabrňák. Foto: unsplash](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/3-33-768x509.jpg)
Gerhardt nerozpozná potenciál
Základem práce obou mužů je úsilí francouzského chemika Charlese Frédérica Gerhardta (1816–1856), který už v roce 1853 syntetizuje kyselinu acetylsalicylovou (budoucí aktivní sloučenina aspirinu), jenže bohužel v nestabilní a nečisté formě.
Jeho lék i tak vykazuje menší dráždění žaludku, jenže Gerhardt, nevidíc v něm žádný potenciál, v práci nepokračuje. Hoffmann s Eichengrünem jsou trpělivější. A také jsou na to dva. A tak se 10. srpna 1897 zapíší do dějin.
Ten den se jim podaří to, co Gerhardt nedokázal. Jako první na světě syntetizují kyselinu acetylsalicylovou v čisté a stabilní formě. Bez výrazných vedlejších účinků. Společnost Bayer okamžitě zavětří obří potenciál.
Původně v prášku
V lednu 1899 je odklepnut název Aspirin a krátce nato zahájena jeho výroba. Bayer cíleně rozesílá malé balíčky léku lékařům, lékárníkům a nemocnicím s doporučením na použití aspirinu a prosbou o zpětnou vazbu v podobě článků o jeho účincích.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zajímavé je, že původně je na trh uveden v práškové formě. Bayer ho dodává do lékáren v malých, 250gramových skleněných lahvičkách, ze kterých je poté odváženo 500 mg prášku a vydáváno zákazníkům v malých papírových sáčcích. V klasických tabletách je dostupný od roku 1900.
![V současnosti se vyrobí kolem 100 miliard tablet tohoto léku ročně. Foto: unsplash](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/4-12-768x512.jpg)
Kladivo na španělskou chřipku
Jméno si udělá hlavně v letech 1918–1920, kdy svět devastuje pandemie španělské chřipky. V té doby si získá pověst jednoho z nejsilnějších a nejúčinnějších léků.
Jeho vlastnosti snižující horečku poskytnou mnoha nemocným pacientům dostatek síly k překonání infekce.
A když v roce 1969 zamíří s Apollem 11 na Měsíc, americký astronaut Buzz Aldrin (*1930) po návratu na Zemi prohlásí, že „aspirin byla jediná věc, na kterou se mohli opravdu spolehnout“. V současnosti se vyrobí kolem 100 miliard tablet tohoto léku ročně.