Věda, která balancuje na hraně etiky, se snaží spojit to nejlepší z lidského a zvířecího světa. Jde o touhu po dokonalosti, o možnost získat orgány pro transplantace, nebo jen o čirou zvědavost, kam až se dá zajít?

Od králíka s lidskou DNA až po myši s lidským mozkem, tyto experimenty odhalují, že hranice mezi druhy už nejsou tak ostré, jak se dříve myslelo. Ponořte se s námi do kontroverzního světa hybridů a zjistěte, co se děje za zavřenými dveřmi laboratoří.

Nejzávažnější otázka, zda může hybrid člověka se zvířetem vůbec přežít, už má svou odpověď.

V roce 2003 přišel ze Šanghaje průlomový důkaz, když vědci při oplodňování králíka vpravili do zvířecího vajíčka velkou část lidské DNA. Nový tvor se skutečně narodil a jeho srdce tlouklo několik dní.

Vědci ho zničili a použili na kmenové buňky, takže jeho tvář svět nikdy nespatřil, ale tento experiment se stal prvním, kde kříženec člověka a zvířete nezemřel hned po narození.

Tento pokus sice vzbudil velkou kontroverzi, ale podobné experimenty se děly již dříve. Již v roce 1967 se čínští vědci v Šen-jangu pokusili o vytvoření hybrida člověka a šimpanze, tzv. humanzee.

Cílem bylo vytvořit inteligentnějšího a dokonalejšího šimpanze, který by mohl sloužit jako otrok nebo kosmonaut. Experiment byl však zmařen čínskou kulturní revolucí, která vedla ke zničení laboratoře a úmrtí březí šimpanzí samice.

Vědecké průlomy a etické dilema

Vědci v raném 21. století se snaží porozumět, jak se lidské buňky chovají v cizím organismu. Na klinice Mayo v Minnesotě vědci vpíchli lidské kmenové buňky do vyvíjejícího se prasečího plodu.

Ukázalo se, že některé buňky se od prasečích oddělily, ale jiné se s nimi spojily a vytvořily zcela novou DNA. Výsledné prase mělo v žilách napůl lidskou krev.

Dalším kontroverzním, ale nadějným experimentem byl pokus ruských vědců z roku 2009. Ti se snažili geneticky upravit krávy a kozy tak, aby dojily lidské mateřské mléko.

Podařilo se jim napodobit přes 60 % složení a věřili, že by se hybridní mléko mohlo prodávat jako náhrada za umělou kojeneckou stravu. Projekt však ztratil zájem trhu a nikdy se nezačal prodávat.

Jedním z hlavních důvodů, proč vědci vytvářejí tyto prapodivné tvory, je nedostatek funkčních lidských orgánů pro transplantace.

Španělský biochemik Juan Carlos Izpisúa vysvětluje, že „řadu klíčových experimentů bohužel není možné provádět na lidech.“ Proto je nutné vytvářet zvířecí modely s lidskými orgány.

V roce 2010 se vědcům na Salkově institutu biologických studií v Kalifornii podařilo vyvinout myš, jejíž játra tvořily téměř samé lidské buňky. To jim umožnilo testovat účinnost léků na lidské nemoci, jako je žloutenka a malárie.