O pozitivním vlivu hudby na naši psychiku víme už dávno. Pojďme se tedy na chvíli zasnít a nechat se unášet na vlnách hudby. Muzikoterapie je forma psychoterapie, která se používá i v medicíně a velmi přispívá při léčbě různých poruch paměti.

Pomáhá napravovat místa v duši, kde nadělal škody stres, a tak má obrovský přínos i při léčbě nemocí psychosomatického původu.

Tisíce let stará terapie

Léčba hudbou se používala už v dobách starého Egypta, Persie, Číny, Izraele a Indie při řešení psychických onemocnění jako je třeba agrese, deprese či úzkostné stavy.

Například v Bibli se můžeme dočíst o tom, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Šalamouna, propracovanější techniku pak využívali staří Řekové či Egypťané.

Další posun v muzikoterapii nastal v 17. století, kdy vznikla představa, že pomocí vibrací způsobených hudbou jsou z těla vyplavovány nežádoucí látky.

Pomůže každému

Dnes je pojem muzikoterapie chápán jako terapeutická technika využívající léčebných a harmonizačních účinků hudby k cestě do nitra člověka. Poslech hudby podporuje vyjádření myšlenek a pocitů, evokuje vzpomínky a asociace a zpřístupňuje zážitky z nevědomí.

Muzikoterapie je vhodná pro lidi, kteří potřebují posílit sebedůvěru, nebo kteří prožívají úzkost ze spontánního projevu. Zpěv písní pomáhá lidem s narušeným řečovým projevem zlepšit jejich artikulaci, rytmus řeči a dechovou kontrolu.

Lidem s mentálním postižením slouží písně k rozšiřování slovní zásoby. Pohybové aktivity při hudbě zase podporují a rozvíjejí rozsah pohybů, senzomotorickou koordinaci, svalovou sílu, vytrvalost.

Ovlivňuje emoce, mění náladu

Hudbou je tedy možné nějakou příjemnou emoci či náladu podpořit, prohloubit, nebo se můžeme pokusit pomocí hudby přeladit, náladu změnit. K tomu slouží melodie a harmonie.

Zejména melodie také přitahuje a udržuje naši pozornost, můžeme tak přestat myslet a odpočinout si od starostí, přeladíme tedy i své myšlenky.

Tempo skladby a rytmus zase přímo ovlivňují naše psychické tempo, což má vliv nejen na náladu a emoce – rychlý, výrazný rytmus podporuje ventilaci agrese, cítíme sílu, energii, naproti tomu pomalé tempo podporuje relaxovaný stav, sentiment, prohlubuje prožívání, zklidňuje tělesné pochody.

Nepravidelné či měnící se tempo pak opět zaměstnává naši koncentraci a zapojuje více naše rozumové schopnosti.

Více aktivity i lepší spánek

Ať už se tóny linou ze sluchátek nebo z rádia, dokáží v nás vzbudit spoustu emocí a připomenout dávno zapomenuté zážitky. Jsou písně, u kterých s úsměvem na tváři vzpomínáme na loňské léto, u jiných pláčeme.

Poslech oblíbené hudby má na lidskou psychiku a tělo zkrátka fascinující vliv. Ostatně vypozorovat sami na sobě můžete mnohé. Například hudba vám zlepší náladu a zredukuje nakumulovaný stres. Libé tóny znormalizují krevní tlak a puls. Budete se tak celkově cítit klidnější.

Říká se také, že muzikoterapií srovnáte své trávicí procesy a zlepšíte metabolismus. Díky poslechu oblíbené hudby můžete rovněž zvýšit svou koncentraci nebo produktivitu práce. Muzikoterapie pak dokáže pozitivně působit i na kvalitu našeho spánku.

Má to svá pravidla

Aby mohla být hudba používána efektivně až do konce terapie, je potřeba vybírat takový druh hudby, který je vhodný pro naše emocionální predispozice. S pomocí hudby můžeme nepřímo vytvářet určité povznášející stavy, nebo měnit ty negativní.

Nejdříve vždy zvolte hudbu, která je vhodná pro vaše momentální naladění. Pokud trpíte pocity smutku, nejlepší bude začít sérií skladeb, které vyjadřují stejné smuteční melancholické prostředí. Následně se postupně budete přesouvat k radostnější hudbě.

Je dobré vědět, že v hudební terapii se jakýkoliv přechod musí odehrávat jemně, krok za krokem.

Sami i ve skupině

Při muzikoterapii se využívá verbálních prostředků, kam patří zpěv, různé výkřiky, šepot a rytmizace slov. Při neverbálních technikách se pracuje s rytmem, hudbou a různými zvuky.

Stejně jako u ostatních typů terapií, také muzikoterapii provádí terapeut a rozděluje se na individuální, kolektivní (podle počtu klientů) a na aktivní, kdy klient přímo produkuje hudbu zpěvem či hrou na hudební nástroje.

V aktivní i pasivní variantě se používají například šamanské bubny, africké bubny, indiánské flétny, zvonkohry, tibetské činelky nebo kytara jako doprovodný nástroj ke zpěvu manter.