„Oheň! Hrozná havárie! Oh, Bože! Plameny šlehají až do nebe. Řítí se k zemi. Je to ta nejhorší katastrofa na světě dámy a pánové! Až sem slyším křik cestujících. Nemám slov!“

To jsou slova, která v jedné z nejslavnějších reportáží v historii rozhlasu pronáší rozrušený Herbert Morrison (1905–1989), když 6. května 1937 sleduje havárii obří chlouby německého letectva, vzducholodě LZ 129 Hindenburg.

Ve stejný okamžik vzniká také jedna z nejslavnějších fotek 20. století. Jejímu autorovi se přitom toho dne na letiště Lakehurst v New Jersey vůbec nechce. Sam Shere (1905-1982) je otrávený a naštvaný. Všechno je na levačku.

Prší, je zima, Zeppelin má několik hodin zpoždění a navíc on, zkušený mazák, který fotografuje jen velké události, má postávat na letišti a lovit celebrity mezi pasažéry. Jenže agentura International News Photo to chce, a tak jde.

Spolu s ním tu čeká dalších 20 fotografů. Dočkají se krátce po 19 hodině. „Netrpělivě jsme sledovali přípravy k přistání, protože všichni už jsme toho měli plné zuby, chtěli jsme to mít za sebou a jít domů,“ vzpomíná Shere.

V 19:25, kdy jsou shozena lana a počíná uvazování, je Hindenburg ve výšce asi 60 metrů. Náhle se v zadní části objeví plameny a během několika vteřin zachvátí celý trup. Téměř 200 000 m³ hořlavého vodíku spolykají plameny během 34 vteřin.

Z 97 osob na palubě zahynulo v ohnivém pekle 36 lidí – 13 pasažérů a 22 členů posádky. Někteří uhořeli, další se zabili při pokusu vyskočit hořící vzducholodi. Zemřel také jeden člen pozemního personálu.

https://www.youtube.com/watch?v=CgWHbpMVQ1U&t=174s