Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv narušení rovnováhy. Její zásadní součástí je hmyzí populace, bez které by zbytek živočichů i mnohých rostlin jen obtížně přežíval.

Přitom nová studie ukazuje, že každým rokem zmizí 2,5 procenta celkového objemu hmyzu.

Kdyby tento trend pokračoval stejným tempem, za 100 let už na Zemi nezabzučí jediná včela a pod kámen se neschová jediný brouk.

Tempo mizení hmyzu je hrozivé, jeho druhy ubývají osmkrát rychleji, než je tomu třeba u savců. Vinu na tomto stavu nese především člověk: a to postupující urbanizací, intenzivním zemědělstvím i svým podílem na klimatických změnách.

Vědci upozorňují, že s takovým úbytkem hmyzu končí veškerá legrace. “Pokud ubývání hmyzích druhů bude pokračovat, dopady na globální ekosystém budou katastrofální,” upozorňuje spoluautor analýzy Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney.

Hmyz pro řadu druhů funguje jako zdroj potravy, rovněž je nezbytný při rozmnožování rostlin.

“Zvláště nebezpečné je intenzivní průmyslové zemědělství,” konstatuje Sánchez-Bayo. Hmyz drtí především nové generace insekticidů, které působí na jeho nervový systém.

V oblastech, kde obdělávání půdy nenabralo takovou intenzitu, se zase na úbytku hmyzu podepisují změny klimatu. Jako příklad může posloužit karinský ostrov Portoriko, kde během posledních let zmizelo 98 procent lezoucího hmyzu.

Katastrofální staf v hmyzí říši Sánchez-Bayo dokládá i vlastní zkušeností. Při rodinné dovolené ujel 700 kilometrů napříč Austrálií, přičemž ani jednou nemusel čistit čelní sklo. “Před léty bych to musel dělat každou chvíli.”