Když tehdy ještě v podstatě neznámá herečka Hilary Swanková (*1974) dorazí koncem 90. let minulého století na konkurz na film Kluci nepláčou o přeměně křehké dívky Teeny Brandonové, narozené ve špatném těle, v chlapce Brandona Teena, režisérka Kimberly Peirceová (*1967) dlouho neváhá.
Má ale jednu podmínku. Hilary se musí do role opravdu položit. Přeměnit se v muže ještě dřív, než se poprvé ozve „akce!“
A tak herečka několik měsíců před natáčením začne oblékat kalhoty, cpát si do rozkroku ponožky jako skutečný Brandon a stahovat si prsa obinadlem. Jako první ji ale Kimberly vezme k holiči, kde jí z vlasů až po lopatky udělají krátký chlapecký účes.
Když se v něm posléze ukáže svému tehdejšímu manželovi, ten ji v první chvíli vůbec nepozná.
Dobrý den, já jsem James
Přípravu na roli vezme tak svědomitě, že dokonce vyráží v chlapeckém převleku mezi lidi, kterým se představuje jako Hilaryin bratr James. Také začne hubnout, aby její obličej dostal výraznější rysy, a rovněž cvičit, aby její tělo více připomínalo mladého muže. Svůj tělesný tuk sníží na sedm procent!
Budu to ještě někdy já?
Ačkoliv se film jmenuje Kluci nepláčou, Swanková během jeho vzniku nejednou uroní slzu. Z části kvůli emocionálně náročnému příběhu, ve kterém je Brandon znásilněn a nakonec zavražděn partou hrubiánů, dílem ale také pro přílišné vcítění se do postavy.
„Přiznám to. Měla jsem problém se z toho charakteru dostat,“ vzpomíná Hilary. „Přišla neděle. Nenatáčelo se a já si chtěla s manželem vyjít do společnosti. Nalíčila jsem se a zkusila být Hilary. Ale nefungovalo to.
Myslela jsem, že už to nikdy nebudu já.“ Její proměna nakonec naštěstí trvá jen po dobu filmování, po jehož skončení je Swanková za roli oceněna Oscarem i Zlatým glóbem.
