Takovou tragédii alsaský Weissenburg nepamatuje. Všichni se brodí v bahně a kalné vodě. O viníkovi netřeba pochybovat: Dvoumetrový pořízek Hans von Trotha (asi 1450–1503) je německý rytíř a maršál falckého kurfiřta.
Ekonomické spory s Weissenburgským opatstvím řeší přehrazením řeky Wieslauter. Celé město připraví o vodu. Osm kilometrů nad městem se vytvoří přehrada. A když je Hans donucen problém vyřešit, udělá to po svém. Dá ji strhnout.
Když je později předvolán před papeže Alexandra VI.(1431–1503) do Říma, odmítne jet. Naopak napíše dopis, ve kterém prvního muže církve sice ujistí o své zbožnosti, ale zároveň nezapomene zmínit papežské nemravnosti.
Stačí připomenout, že jde o borgiovského papeže, krom jiného otce slavné Lukrécie (1480–1519). Hans si tak vyslouží exkomunikaci a kurfiřt ho raději uklidí na i tak lukrativní diplomatické místo na dvoře Ludvíka XII. (1462–1515).
Ze sankcí si rytíř mnoho nedělá. Poté, co 26. října 1503 umírá přirozenou smrtí, jsou dokonce posmrtně zrušeny. Jeho jméno ale mezi lidmi již nikdo očistit nedokáže…
Smlouva s ďáblem
Začne se mu říkat Hans Trapp. I jeho skutečný život se promění v legendu: Je čarodějníkem, který se pro peníze spolčí s ďáblem. Toulá se krajem ve vysokém klobouku a s holí. Když jednou spatří pasáčka, napadne ho ochutnat lidské maso.
Chlapce zabije a upeče si ho na ohni. Tu hrůzu ale již nemůže Bůh déle pozorovat, a tak ho zabije bleskem. Hans se ale v době adventu vrací – buď v roli „zlého policajta“ po boku Mikuláše, anebo na Vánoce. Vyhlíží si prý další sousto.
Samozřejmě mezi neposlušnými a línými dětmi. Na pozoru se ale musí mít i vnadné dívky: Jednu z nich se prý pokusil znásilnit!
