Za největší nejadernou explozi v dějinách, kterou způsobil člověk, je pokládán tzv. Halifaxký výbuch. Jeho příčinou byla srážka dvou lodí v kanadském přístavu v Halifaxu; norské lodi Imo a francouzské lodi Mont Blanc.
Francouzské plavidlo mělo nosnost 3121 tun, měřilo 97,5 m a široké bylo 13,7 m. Na palubě vezlo 223 tun benzenu, 56 tun střelné bavlny, 1602 tun tekuté kyseliny pikrové, 544 tun suché kyseliny pikrové a 227 tun TNT.
Náklad měl v tehdejší době cenu asi 3 600 000 dolarů (dnes by to odpovídalo cca 65 000 000 dolarů). Norové se plavili na lodi o hmotnosti 5 043 tun, o délce 131,5 m a šířce 13,8 m (v obou mírách dosahovala Imo zhruba poloviny Titaniku). Loď byla prázdná, neboť čekala na naložení dodávky uhlí pro Belgii.
Při srážce, asi v 8,45 hodin, došlo po nárazu k zapálení naloženého benzenu a kyseliny pikrové. Posádce, ani dalším přispěchavším lodím se nepodařilo oheň zvládnout ani loď odtáhnout z přístavu na volné moře. V 9,04 pak náklad explodoval.
Výbuch se rovnal přibližně síle 3000 tun TNT. Pro srovnání „hirošimská“ atomová puma „dosáhla“ na 15 000 tun. Loď byla okamžitě zničena obrovskou ohnivou koulí, která se vzedmula do vzduchu do výše více než 1,6 kilometru a vytvořila obrovský hřibovitý oblak.
Po celém Halifaxu pršely části horkého kovu a skleněných střepů, které zranily mnoho lidí. Síla výbuchu taktéž vyvolala vlny tsunami, které smetly přístavní čtvrti. Kotva z lodi Mount Blanc, která vážila půl tuny, odletěla do vzdálenosti téměř čtyř kilometrů.
Odhady počtu obětí se různí, pohybují se od tisíce do tří tisíc. Úředně se uvádí číslo 1635.
Dalších 9 000 osob bylo zraněno, většina z nich těžce. Výbuch a následné požáry zcela zničily 1 630 domů a 12 000 dalších poškodily, čímž zůstalo přibližně 6 000 lidí bez přístřeší a dalších 25 000 bez adekvátního bydlení. Přístav byl zcela zničen.
