Jak asi mohla vypadat Sfinga v době, kdy ji šlo označit za dokončenou? Nejspodnější část jejího těla –včetně nohou – tvoří pevnější skála.
Zvířecí tělo až po krk je ovšem z měkčího vápence, který dostane se staletími řádně zabrat. To vrstva, ze které je vytesána hlava, je zase o dost tvrdší. Pokud jde tedy o změny způsobené čistě zubem času, podepsaly se zajisté nejvíc na střední části těla.
Když se dnes na hlavu mytického tvora zadíváte, ani by vás nenapadlo, že mohl mít vousatou bradu. A přesto je to více, než pravděpodobné!
Kdo oholil Sfingu?
Egyptští vládci si již v dobách před 5000 lety pečlivě holí brady, a na ně si poté speciálním páskem připevňují bradový nástavec, falešný kovový vous. Ten – domníváme se, že s vynecháním fáze holení brady – nosí dokonce i egyptské panovnice!
„Tyto speciální vousy tvoří původní součást Sfingy, která časem bohužel odpadne,“ domnívá se Vassil Dobrev. Jenže s tím nesouhlasí většina odborníků.
„Vousy“ dostane hlava obří sochy zřejmě darem až později, protože pokud by tvořily součást monolitu, zanechal by jejich pád na bradě znatelné následky. To se ale nestane…
A chybí i pokrývka hlavy!
Na egyptský trůn usedá zakladatel 3. dynastie, mocný Džoser, ve své době známý ale pod jménem Necerichet. Na trůnu se udrží přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.
Skrze svého geniálního kněze, vezíra a architekta v jednom, Imhotepa, nechá vystavět vůbec první ze slavných egyptských pyramid. Také bude prvním doloženým vládcem, kterého můžeme vidět s nemesem na hlavě. Co to je?
Nemes má podobu splývavého pruhovaného obdélníkového šátku s čelenkou, kterou zdobí nejčastěji ureus. A co je zase to? Jde o symbol královské moci v podobě vztyčené kobry. A jak tohle všechno souvisí se Sfingou? Mnoho stél Nové říše zobrazuje sochu s „korunou“. Nemes je právě to, co na dnešní Sfinze již neuvidíte…