„Jezte granátová jablka a dopřávejte si lázeň, vrátí se vám mládí,“ tvrdí dávné egyptské přísloví. Kromě toho, že v sobě tyto plody mají cenné látky, jsou také velmi chutné.

Navíc se kolem nich v průběhu historie vytvořilo neobyčejné množství legend a prý si je v rajské zahradě dopřáli i Eva s Adamem.

Granátové jablko, jedno z nejstarších druhů ovoce na světě, má dlouhou a neobyčejnou historii. Ačkoliv pravděpodobně pochází z Persie, jeho pěstování se rychle rozšíří a dostane se až do Arábie, Indie a Číny.

Díky exotickému vzhledu a velkému množství semen získává granátové jablko postupně bohatý symbolický význam.

Ovoce země zaslíbené

Dávní Izraelité si granátového jablka velmi váží a vyjádření jejich touhy vrátit se do své zaslíbené země obsahuje zmínku o tom, že v ní rostou fíkovníky, granátová jablka a olivovníky.

Také v biblické knize Píseň písní se o granátovém jablku dočteme na několika místech, například se dozvíme, že tváře milované ženy připomínají „rozpůlené granátové jablko“.

Nutno podotknout, že dnes ho najdeme i v jiných, než karmínových odstínech, tedy například žluté. Existuje přes 500 kultivarů! Toto ovoce má v rané židovské kultuře významné zastoupení.

Všívá se do lemu velekněžského roucha a je také vyřezáváno do hlavic chrámových sloupů. V tomto kontextu se stává symbolem svatosti, hojnosti a věrnosti. V tradičním čínském pojetí je spojováno s plodností.

Buddha je často zobrazován, jak drží granátové jablko, broskev a citron, tedy tři plody, naznačující počet synů a také štěstí.

Když nevěsta počítá

V Turecku pro změnu existuje dávný zvyk, kdy nevěsta hodí granátové jablko na zem a podle toho, kolik z něj vypadne semen, dozví se, kolik bude mít dětí. Starověcí Řekové zase věří, že strom nesoucí granátová jablka vzešel z krve boha Dionýsa, patrona vína.

Podle jejich mytologie je ale také spojováno s krásnou Persefonou, dcera boha Dia, která poté, co sní semínko granátového jablka, musí třetinu každého roku strávit v podsvětí.

Poté se vrací na Zem a její návrat je předzvěstí jara, takže se granátové jablko stává také symbolem omlazení a věčného života. Pod vlivem tohoto mýtu si i první křesťané začnou toto ovoce spojovat se vzkříšením.

A i když se vžilo, že pramáti Eva nabídla Adamovi jablko, dnes badatelé poukazují na to, že jde o pozdější výklad a původně mohlo být v tomto příběhu myšleno zcela jiné ovoce.

Mezi horké favority patří právě granátové jablko, vedle fíků, hroznů nebo etrogu, druhu citrusového ovoce.

Chutná pečené, vařené i syrové

Delikátní chuť těchto plodů a jejich využití v gastronomii znají kuchaři na Blízkém východě už od starověku, evropští kuchaři se s ním seznámí o něco později. A to tehdy, když si muslimští dobyvatelé granátové jablko přivezou s sebou do Španělska.

Ostatně, maurský vládce Granady používal granátové jablko jako svůj heraldický symbol a tato španělská provincie je podle toho pojmenována. Toto ovoce se dá použít při pečení, vaření, do salátů, dresinků, jako ozdoba anebo třeba pro výrobu smoothie.

Šťáva se pije samostatně nebo jako součást míchaných nápojů, pro tento účel se používá hlavně známá grenadina (sirup z granátových jablek).

Čerstvé granátové jablko má vysoký obsah antioxidantů, vlákniny, kyseliny listové a vitamínu C, takže je chutným a zdravým doplňkem jídelníčku.