Výzkumníci jsou přesvědčeni, že je biotechnologie srovnatelná s tradičními šlechtitelskými metodami a je životně důležitá pro vytvoření hospodářských zvířat odolných vůči chorobám, suchu a horkým vlnám.
Přední britští vědci, veterináři a farmáři vyzvali tamní ministry, aby uvolnili vědu o chovu zvířat a zbytečných zákonných omezeních, protože země se po brexitu připravuje na zmírnění pravidel pro úpravu genů.
Takový krok by podle nich umožnil vytvoření nových plemen zvířat.
Naděje do budoucna
„Je důležité, abychom využili obrovskou sílu úpravy genů k vytvoření plemen zvířat odolných vůči chorobám, suchu a horkým vlnám, stejně jako k výrobě nových odrůd plodin.
To je obzvláště důležité, protože globální oteplování zesiluje a my se snažíme zajistit, abychom byli chráněni před budoucími ohnisky zoonotických chorob.“ sdělil profesor Bruce Whitelaw z Roslinského institutu v Edinburghu.
Další nedávný vývoj v oblasti genové úpravy hospodářských zvířat zahrnuje vytváření prasat, která mohou bojovat s nemocí známou jako virus prasečího reprodukčního a respiračního syndromu (PRRSV), která celosvětově ničí stáda prasat.
„Použití této úpravy genů má obrovskou sílu ušetřit miliardy liber a zastavit utrpení zvířat,“ řekl Whitelaw.
Potíže se zákony
Dříve tvorba nových kmenů rostlin nebo zvířat v laboratoři zahrnovala přenos celých genů nebo skupin genů z jednoho druhu do druhého a byla známá jako genetická modifikace. EU však přísně reguluje GM technologie.
Novější techniky úpravy genů zahrnují provedení mírných změn stávajících genů v rostlině nebo zvířeti a jsou považovány za stejně bezpečné jako tradiční techniky šlechtění rostlin.
Evropský soudní dvůr nicméně v roce 2018 rozhodl, že editace genů je v zásadě stejná jako genetická modifikace a měla by podléhat přísným pravidlům.
„Některým lidem se prostě nelíbí myšlenka geneticky měnit zvířata,“ dodal na závěr Whitelaw. „Děláme to ale tisíce let a proměnili jsme vlky v čivavy a nikomu to nevadí.“
