Klubíčko tří dospívajících těl se svalí na koberec. „Tak co, máš dost, nebo chceš ještě jednu?“ vykřikuje Jiří August (1683–1760), budoucí Jiří II., panovník Království Velké Británie a Irska.
„Tak už se nechte,“ vymotá se z pranice jeho sestra, 13letá Žofie Dorothea (1687–1757). Zbančeným chlapcem není nikdo jiný, než Fridrich Vilém (1688–1740), který s číslovkou I. usedne pro změnu na pruský trůn.
Je to paradox, protože z těch tří bude mít právě Fridrich nejsilnější vztah k vojenskému výcviku. Zatím děti ale dospívají u jejich společné babičky, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské (1630–1714).
Fridrich přes občasnou bouli od pranic s příbuznými pořád pomrkává na Žofii. Ta ho ale okázale ignoruje. S tím ale bude muset brzy přestat…
14 dětí, sporná výchova
Fridrich Vilém I. je to, čemu bychom dnes řekli „zelený mozek“. K moci se dostane roku 1713 a hned se pustí do svého snu: Státních úspor, protože pokladnice takřka zeje prázdnotou, a budování ohromné, skvěle vycvičené armády.
Do válek se cíleně nevrhá, ale dokáže vybudovat 4. nejpočetnější armádu Evropy – a rozhodně nejlépe vycvičenou. Však do ní přelije až 80 % státních příjmů. A nakonec dostane i princeznu Žofii. Umělecky založenou intelektuálku, pravý opak jeho samého.
„Kaprál na trůnu“, jak se Fridrichovi přezdívá, s ní také nikdy nenajde společnou řeč. Neshodnou se ani na výchově dětí. A to jich spolu budou mít 14! 7 synů a 7 dcer, 4 z nich však umírají ještě v útlém věku.
Přesto bude Žofie s přibývajícími manželovými nemocemi Fridrichovou oporou. Nad jedním z jeho armádních koníčků ale usilovně kroutí hlavou…
Nejlepší dar? Čahouni!
Honosné oblečení není pro něj. Kaprál na trůnu chodí celý život v uniformě. Trápí ho ale dna a obezita. V pase má 140 centimetrů a váží 130 kilogramů. V roce 1734 skončí na kolečkovém křesle. Je tu však jedna věc, která mu dokáže spravit náladu:
Jeho unikátní vojenská jednotka! Říká se jí Postupimští obři a podmínkou k přijetí je výška minimálně 188 centimetrů. Dnes to nevyvolá úžas, ale v 18. století jde o giganty. Vždyť i král měří jen 160 centimetrů.
Do Postupimských obrů neváhají ostatní panovníci posílat své přerostlé vojáky – ostatně, často v boji nepoužitelné právě kvůli potížím s gigantismem. Vyniká například Ir James Kirkland, který měří 217 centimetrů.
Genetické inženýrství?
Když je královi zle, nechá své přerostlé vojáky mašírovat a pozoruje je v poklidu přímo z postele. V jejich čele obvykle ťapá maskot pluku – medvěd.
„Nejkrásnější dívky a ženy světa mi mohou být lhostejné, ale vysocí vojáci, to je moje skutečná slabost,“ svěří se Fridrich jednou francouzskému velvyslanci. Faktem je, že tato „speciální jednotka“ ve skutečnosti za Fridrichova života nikdy nebyla ve válce.
Fridrich zatím spřádá plány hodné genetických inženýrů. Je nutné tyto vysoké vojáky „pěstovat“, a proto by měli mít za ženy jen ty nejvyšší z žen! Dokonce nechá některé muže poslat na speciální protahovací stojan, aby byli větší!
Král ale umírá v 51 letech a jeho syn a nástupce Bedřich Veliký (1712–1786) pro 3200členný pluk nebude mít pochopení. Z větší části ho rozpustí a integruje do dalších jednotek.
