Historie architektury zná řadu výrazných postav. Ale přece jen, málokdo byl pro vývoj architektury tolik důležitý jako Frank Lloyd Wright.
Architektonický teoretik, urbanista i designér, jehož vášní byly japonské tisky, projektoval hlavně rodinné vily, mrakodrapy či továrny.
O tom, že architektura může formovat chování, jsme již psali.
Dnes se zaměříme na příběh velikána architektoniky, k jehož nejznámějším stavbám patří Guggenheimovo muzeum v New Yorku či někdejší budova Larkinovy firmy v Buffalu. Ta bohužel vzala za své v roce 1950.
Wright se narodil 8. června 1867 ve Wisconsinu. Po nedlouhých studiích na zdejší univerzitě a putování po studiích a ateliérech začal navrhovat vlastními silami. Už tehdy bylo patrné, že v sobě ukrývá talent.
Vždyť Wrightův Robieho dům v Chicagu je řazen vedle brněnské vily Tugendhat Miese van der Rohe, Steinerovy vily Adolfa Loose ve Vídni a vily Savoy od Le Corbusiera v Poissy k nejzásadnějším stavbám moderní architektury vůbec.
Klíčová je zejména Wrightova koncepce dynamického interiéru, který tvoří prolínajícími se prostory.
To je patrné na dlouhé řadě rodinných domů, které se vyznačují důrazem na horizontální linie, asymetrickým půdorysem s velkou halou, detailními interiéry a originálním nábytkem.
Na architektovu práci měla vliv vídeňská secese, hnutí Arts and Crafts a německá a japonská kultura.
Proslulý je dům Fallinger, který pochází z roku 1939. Stavba v Pensylvánii ukzauje výrazné propojení s přírodou, kldyž vyrůstá přímo ze skály a pod ní je vodopád.
Beton, jinde mnohdy těžkopádný, zde působí křehce, i když jsou betonové terasy vysunuty do zeleně.
Wright v mnohém předběhl dobu a řada jeho vizí se zatím neuskutečnila. Inu, technické prostředky jsou omezené.
A tak se zatím zcela jistě nedočkáme uskutečnění jeho projektu kilometr a půl vysokého mrakodrapu pro 100 000 lidí, ve kterém by jezdily výtahy na jaderný pohon.
