Aniž bychom to tušili, spousta běžných přístrojů, věcí a vychytávek je výsledkem kosmického výzkumu a letů do vesmíru. Samozřejmě se nám jako první vybaví satelity, mobilní sítě a internet.

Ale co třeba mobilní fotoaparát, paměťová pěna v matracích nebo plastová sklíčka brýlí? A co dalšího nám přinesly výlety za hranici našeho světa?

Občas si někteří postesknou, že za lety do vesmíru utrácí lidstvo nekřesťanské peníze, a přitom úplně zbytečně. Vždyť k čemu je obyčejným lidem takové mrhání časem a prostředky? Aby se pár vyvolených podívalo na naši planetu z vesmíru? A proč?

Vždyť to vůbec k ničemu není. Jde však o omyl. V první řadě jsou totiž lety do vesmíru výsledkem letitých výzkumů. A právě výzkum je hybným motorem lidstva, který ho pohání kupředu.

Díky němu si můžeme užívat moderního světa tak, jak ho dnes známe, s mnoha jeho vymoženostmi. A že jich není málo.

Paměťová pěna: Vyvinuto pro astronauty

Paměťové PUR (polyuretanové) pěně se říká různě: viskoelastická pěna, líná pěna nebo NASA paměťová pěna.

Právě poslední zmíněný název odkazuje k původu jejího vzniku v laboratořích NASA. Pěna byla vyvinuta v 70. letech a její první a hlavní účel bylo zmírnění svalového napětí astronautů při letech do vesmíru.

Pro překonání gravitace dochází v raketách k obrovskému přetížení, které může poškodit záda a páteř. Právě výztuže z paměťové pěny měly poskytnout astronautům odpovídající ortopedickou podporu, protože se dokonale přizpůsobí tvaru a hmotnosti těla.

Unikátní vlastnost této pěny se brzy začala využívat také v nemocnicích do matrací pro pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko, protože zabraňuje proleženinám a dopomáhá lepší cirkulaci krve v těle.

Přesto až v roce 2000 byla udělena licence pro sériovou výrobu matrací z paměťové pěny pro běžné užití v domácnostech.

Čističky vzduchu: Aby rostliny neusychaly

Dnes se jedná o poměrně rozšířený spotřebič, který je využíván v mnoha domácnostech. Obzvlášť pokud se v bytě vyskytuje alergik. Z podstaty asi nikoho příliš nepřekvapí, že původ čističek vzduchu spočívá právě v cestách do vesmíru.

NASA se snažila vyřešit problém, jak pěstovat v raketách rostliny, aby zbytečně brzo neusychaly. Hledal se proto způsob, jak ze vzduchu odfiltrovat znečištění a látky, které způsobovaly brzké usychání rostlin. Výsledkem byla právě čistička vzduchu.

Objevená technologie brzy našla uplatnění také na Zemi, kde se masově rozšířila mezi civilní obyvatelstvo.

Filtrace vody: Za vším je úspora

Neméně překvapivým vynálezem, který vznikl primárně pro účely vesmírných letů, je filtrace vody. V rámci úspor hmotnosti není možné, aby bylo na oběžnou dráhu vyneseno nadbytečné množství tekutin.

Vědci se proto snažili najít způsob, jak znečistěnou vodu recyklovat a opakovaně využívat pro potřeby astronautů.

Už v 70. letech 20. století byl vyvinut systém filtrace vody pomocí jodových a patronových filtrů, který zajistil bezpečnou a nezávadnou pitnou vodu.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace nemá více jak miliarda lidí na světě přístup k nezávadné pitné vodě, takže tyto filtrační systémy nabízí široké uplatnění.

Jsou úspěšně využívány například v Malajsii, Dominikánské republice, Mexiku a v mnoha dalších zemích. Najít je ale můžeme také v našich domech a vrtech.

Kojenecká výživa: Nečekaná spojitost

Je to zvláštní, ale vesmírný výzkum má prsty také v umělé výživě pro nejmenší. A to i přesto, že historie kojenecké výživy a veškerých náhrad mateřského mléka sahá mnohem dál do minulosti, než kdy byly vypuštěny první sondy do vesmíru.

Dnešní moderní umělá výživa totiž obsahuje mimo jiné také polonenasycené mastné kyseliny omega-3 (ARA) a omega-6 (DHA), které jsou velmi důležité pro správný vývoj mozku a očí, a které si malé tělíčko nedokáže vyrobit samo.

V 80. letech probíhal v NASA výzkum mikroskopických řas a jejich následné využití pro recyklaci kyslíku, potravy a odpadních látek.

Právě na základě těchto výzkumů několik vědců založilo firmu Martek Biosciences Corporation, která za pomocí řas začala vyrábět ARA a DHA, které jsou přidávány do běžné kojenecké výživy po celém světě.

Mobilní fotoaparát: Poděkujte kosmonautice

Možná máte teď před sebou na stole nebo v kapse svůj chytrý telefon s fotoaparátem. Naprosto normální věc, chtělo by se říct.

Dnes už opravdu ano, přitom první indicie naznačující vznik něčeho takového opět můžeme hledat v archivech NASA. Obecným předpokladem pro lety do vesmíru je totiž co nejvíce snižovat hmotnost a zjednodušovat obsluhu.

Proto bylo prvotní snahou vytvořit miniaturní kamery, které by dobře pasovaly do kosmických lodí, ale zároveň by nebyla snížena kvalita záběrů, což se ostatně podařilo už během 90. let.

Mnozí výrobci v tom spatřili potenciál i pro laickou veřejnost a vrhli se na úpravu a zakomponování těchto kamer do mobilních zařízení.

Víte, že… První mobilní telefon vznikl jen o osm let dřív, než do něj byl poprvé zabudován fotoaparát.

Aku nářadí a ruční vysavač: Veřejnost se vyjádřila

Proč jsou vedle sebe řazeny akumulátorové nářadí a malý ruční vysavač? Pokud se nad tím chvilku zamyslíme, dojde nám, že obojí funguje bezdrátově, a dokonce má i stejný původ. V 70. letech uzavřela firma Black &

Decker smlouvu s NASA pro vytvoření bezdrátového nářadí pro vesmírný program. Na základě této spolupráce později vznikla také sada aku nářadí pro domácnosti a mezi ním byl právě i ruční vysavač.

Ve vesmíru měl využití pro nasávání nečistot u bezdrátového vrtáku, ovšem mezi pozemskou veřejností vzbudil výrazný zájem. Firma D&B na to rychle zareagovala a už v roce 1979 přivedla na trh první bezdrátový vysavač pro domácnosti.

Bezdotykový teploměr: Měřil teplotu planet

Během nedávného covidového období jsme se mohli setkat s bezdotykovými teploměry takřka na každém kroku.

Jejich původ můžeme sledovat až do Laboratoří proudového pohonu, které spadají právě pod NASA. Zde byla vyvinuta technologie pro práci satelitu IRAS, který má za úkol měřit teplotu vzdálených planet a hvězd právě pomocí infračerveného záření.

I v tomto případě bylo pouze otázkou času, kdy vyvinutá technologie najde uplatnění také pro obyčejné lidi. Největší potenciál se skrýval na poli medicíny.

Vznikly tak bezkontaktní teploměry, které našly využití v nemocnicích pro jejich rychlé a přesné měření bez přímého kontaktu s nemocným člověkem.

Dnes je mimo jiné ocení také rodiče malých dětí, kteří je nemusejí bezdůvodně budit, když jim potřebují změřit teplotu.

Termofolie: Z raket do nemocnic

Jednou z povinných součástí autolékárničky je termofolie – tenká, nepromokavá a neprodyšná fólie, na které je v tenké vrstvě nanesen hliník, zabraňuje únikům tepla z těla. Ve velké míře se využívá také v záchrankách a nemocnicích jako součást první pomoci.

Také její původ můžeme najít u NASA. Výborné izolační schopnosti tohoto materiálu totiž sloužily a stále slouží jako vrchní izolant na všech jejich zařízeních, která jsou vypouštěna do vesmíru.

Splňuje totiž všechny důležité podmínky – je lehká, skladná a účinná. Pro své nepřekonatelné vlastnosti nabízí možnost využití také pro oběti zemětřesení, sportovce, lékaře, ale i pěstitele venkovních i vnitřních koníčků, při kterých hrozí vyšší ztráty tepla.

Odolná skla brýlí: Aby bylo lépe vidět z helmy

Pokud nosíte dioptrické brýle, tak dobře víte, jak nákladná a k poškození náchylná zdravotní pomůcka to je. Obzvláště menší děti snadno brýle nedopatřením strhnou z obličeje a rozbijí jim sklíčka.

K nerozbitným plastům sice optici přešli už před mnoha lety, ale poškrábaná sklíčka dál dělala problémy, a to i astronautům. Aby se mohli co nejbezpečněji pohybovat ve skafandrech, bylo potřeba mít co nejlepší výhled z helmy.

Neméně důležitý byl také výhled z kamer a fotoaparátů. NASA se proto zaměřila na vývoj plastů odolných proti poškrábání. Dnes jsou už běžnou součástí našich životů a najdeme je v nabídce u většiny dioptrických, slunečních i pracovních brýlí.

Nehořlavé materiály: Ve vesmíru nutnost

Požár ve vesmíru je velmi palčivý problém, protože řešit hašení ohně tisíce kilometrů od řídicího střediska je zhmotněnou noční můrou. Navíc další nevyžádané teplotní výkyvy přicházejí zvnějšku, kde si s nimi musejí poradit odolné tepelné štíty.

Proto se vědci a konstruktéři maximálně snaží, aby přehřátí lodi a potencionální příčině vzniku požáru dostatečně předešli. Díky tomu vznikla spousta odolných a ohnivzdorných materiálů.

Dnes máme různé ohnivzdorné nátěry nebo pěny, které se při vystavení ohni rozpínají.

Nejenom že je takto lépe zajištěna bezpečnost astronautů, ale efektivitu těchto materiálů oceníme také na Zemi, protože se už běžně vyskytují ve stavebnictví i v hasičských výbavách.