Mnoho z nás slýchávalo od dětství, že alkohol zabíjí mozkové buňky, že nám po učení přibývají na mozku nové vrásky, nebo že po poslechu Mozarta z nás budou géniové. To vše jsou mýty, které se v průběhu let zakořenily v naší kultuře. Ačkoliv jsou tyto příběhy krásné, věda ukazuje, že je to jinak.
V dnešní době, kdy máme k dispozici moderní technologie a nástroje, můžeme odhalit pravdu. Pojďme si proto tyto mýty rozebrat a podívat se na to, co nám o nich říká věda.
Mozek živého člověka není šedivý: Většina z nás si mozek představuje jako šedou, nudnou hmotu. Je to proto, že mozky v laboratořích jsou naložené ve formaldehydu, který je šedý.
Ale mozek živého člověka má různé barvy, kromě šedé kůry mozkové bychom viděli i bílé a nažloutlé části. Hustá síť cév mu dodává narůžovělou barvu, a na některých místech je vidět i červená a černá.
Alkohol neurony nezabíjí, jen uspává: Jeden z nejrozšířenějších mýtů je, že alkohol zabíjí neurony. To není pravda. Alkohol neurony nezabíjí, ale uspává. Molekuly etanolu útočí na jejich výběžky, tzv. dendrity, které přijímají informace a přenášejí je dál. Poškození se projeví až po dlouhodobém a nadměrném užívání.
Mozek se scvrkává: S přibývajícím věkem se mozkové buňky sice ztrácejí, ale nové se stále tvoří. To potvrdili vědci z kalifornského Salk Institute for Biological Studies, kteří zkoumali mozky osob, které zemřely z různých příčin. Každý mozek vykazoval známky nedávného buněčného dělení.
Dominantní hemisféry jsou mýtus: Další mýtus se týká mozkových hemisfér. Říká se, že dominantní pravá hemisféra předurčuje kreativitu, a levá je zaměřená na logiku. To není pravda. Obě hemisféry se vzájemně doplňují a spolupracují.
Tento mýtus má své kořeny v 60. letech, kdy americký vědec Roger W. Sperry zkoumal pacienty, kterým bylo přerušeno kalózní těleso, které spojuje obě hemisféry.
Mozart vás neudělá chytřejšími: V 90. letech se objevil mýtus o Mozartově efektu. Tým amerických vědců tvrdil, že poslech Mozartovy hudby může zvýšit IQ. Bohužel, tento efekt byl jen dočasný a žádnému dalšímu vědci se ho nepodařilo replikovat.
Využíváme jen 10% mozku: To je také mýtus. Náš mozek využíváme celý, a to i při obyčejném zatnutí pěsti. K vývoji a správnému fungování navíc mozek potřebuje velké množství energie.
A nedávalo by smysl, aby naše tělo živilo orgán, který využíváme jen z deseti procent. Tuto teorii podporují i snímky pořízené magnetickou rezonancí.
Na velikosti nezáleží: Poslední mýtus se týká velikosti mozku. Čím větší mozek, tím vyšší inteligence? Ne. Mozek génia Alberta Einsteina vážil o něco méně, než je průměrná váha mužského mozku.
Inteligence je komplexní záležitost a na její podobu má vliv mnoho faktorů, jako je hustota neuronů a jejich uspořádání.
