Mangrovy jsou rostlinná společenstva keřů, která lze hledat v brakických vodách, tedy vodách, které mají koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Řadí se mezi nejzajímavější biotopy s pestrou škálou živočichů a rostlin.
Mangrovy, nebo také mangrovové lesy, se nacházejí na hranici mezi vodou a souší. Přirozeně lemují pobřeží, které ochraňují proti přírodním katastrofám, jakými jsou např. hurikány a vlny tsunami. Jedná se o nejproduktivnější ekosystém světa.
Jejich pokrytí zabírá přes 150 000 km2 zemského povrchu. Vyskytují se pouze v nejteplejších oblastech, v chladnějších místech není možné nalézt jejich obdobu.
Jak vznikají?
Mangrovy vznikají na mělkých pobřežích na bahnitých sedimentech. Jejich způsob rozmnožování spočívá v tom, že na konci jejich větviček se nalézají krátké semenné výhonky zvané propagule, sloužící k šíření a reprodukci.
Tyto výhonky klíčí již na stromech a poté, co se dostanou do vody, okamžitě zakořeňují v bahně. Na pobřeží dochází k efektu přílivu a odlivu, což způsobuje, že část rostlin je potopená pod vodou a část je na suchu.
Přežijí i v nehostinných podmínkách
Lesy se skládají z 54 nejrůznějších druhů stromů, které se adaptovaly na život v tvrdých podmínkách, mezi které patří vysoká slanost, na kyslík chudé půdy, příliv a odliv vody a další.
Fosilní nálezy dokládají, že rozkvět mangrovových lesů nastal od konce třetihor.
Mangrovy se dělí se na bílé (Conocarpus, Languncularia, Lumnitzera), černé (Avicennia), červené (Bruguiera, Ceriops, Kandelia, Rhizophora), mangrovovou palmu (Nypa) a na mangrovová jablka – kuželovníky (Sonneratia).
Vzdušné kořeny
Mangrovové porosty lze hledat v tropických a subtropických oblastech na pobřeží moří a oceánů. Pro život s brakickou či slanou vodou se musela tato vegetace adaptovat. Zelenými listy jsou schopny aktivně vylučovat sůl.
Listy také slouží lidem k léčení ran a křečí nebo si z nich dělají čaj. Rostliny potřebují dýchat, avšak bahnité půdy jsou neprovzdušněné. Hustá spleť kořenů, vyrůstající přímo z vody, jim napomáhá přežívat v půdách s nedostatkem kyslíku.
Dokážou totiž absorbovat kyslík, proto si vysloužily označení tzv. pneumatofory – vzdušné kořeny. Spleť, připomínající neupravený plnovous, se stala domovem pro ústřice, sasanky, mlže, hvězdice a jiné živočichy.
Bohatší než korálové útesy
Mangrovy se mohou chlubit pestrým životem. V porostech žije až 25krát více druhů ryb než v korálových útesech. Až 75 % komerčně lovených ryb prožije část života v mangrovových lesích.
Mezi obyvateli mangrovů se řadí např. kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis), krokodýl štítnatý (Mecistops cataphractus), vydra africká (Aonyx capensis), veverka rudohlavá (Funisciurus pyrropus) či chřestýš diamantový (Crotalus adamanteus).
Zástupci z ptactva jako např. volavčík člunozobý (Cochlearius cochlearius) či pisila čáponohá (Himantopus himantopus) v mangrovech hnízdí a nalézají zde potravu.
Co způsobuje jejich úbytek?
Ohrožení způsobuje převážně rychlý populační růst místních komunit a nadužívání lesů, vedoucí k jejich degradaci. V posledních letech jsou mangrovy ohrožovány zejména nadměrnou těžbou cenných dřev.
Dále jim příliš neprospívají plastové předměty a jiný odpad, kterého se objevuje stále více, zejména při pravidelných záplavách krajiny. Škodí jim i usazování kalů a sedimentů nebo také splachy dusíkatých a fosforečných látek z polí.
