Když švédský vynálezce a podnikatel Alfred Nobel naplno rozjel průmyslovou výrobu dynamitu, přispělo to ke konci obrovské dřiny v mnoha průmyslových oborech. Samotnému Nobelovi pak tento vynález přinesl pohádkové bohatství.
Dynamit se stal symbolom síly a transformácie, ktorá ovplyvnila výstavbu aj vojenské konflikty.
Od Nobelova výbušného prachu k dynamitu
Před vynálezem dynamitu bylo odstraňování hornin a provádění rozsáhlých demolic nesmírně náročnou a nebezpečnou prací. Používaly se nestabilní výbušniny, jako byl střelný prach, které byly obtížně ovladatelné a často vedly k nehodám. To vše se změnilo s příchodem Alfreda Nobela a jeho revolučního vynálezu.

Geniální Alfred Nobel (1833–1896) si svůj vynález nechal patentovat v roce 1867 a vzápětí nato rozběhl výrobu. Nobel, syn inženýra a vynálezce, se již od mládí zabýval studiem výbušnin. Jeho velkým průlomem bylo zkrocení vysoce nestabilního nitroglycerinu.
Nobel objevil, že nitroglycerin lze stabilizovat jeho smícháním s křemelinou (diatomovou zeminou), čímž vznikla pastovitá, bezpečná a snadno manipulovatelná látka.
Svou směs balil do podlouhlých válečků, které šlo snadno vkládat do otvorů, vyvrtaných například ve skále.
Nejprve je prodával pod názvem Nobelův výbušný prach, ale pak jméno změnil na dynamit, odvozeninu z řeckého slova dýnamis, což znamená síla nebo pevnost.
Toto jméno dokonale vystihovalo podstatu nového materiálu, který dokázal s nevídanou účinností rozrušovat i ty nejtvrdší materiály.
Překotný rozvoj průmyslu a stín války
Právě díky Nobelovi nastal překotný rozvoj celé řady oborů, například těžařství. Těžba uhlí, železné rudy a dalších nerostů se stala mnohem efektivnější a bezpečnější.
Dynamit umožnil rychlejší a rozsáhlejší hloubení šachet a tunelů, což vedlo k masivní expanzi těžebního průmyslu po celém světě.
Ve velkém se rozjela i výstavba železnic, neboť ražení tunelů skrze hory nebo naopak odstraňování skalisek pro nové trasy bylo s dynamitem mnohem jednodušší a rychlejší.
Velké inženýrské projekty, jako je například Panama Canal nebo transkontinentální železnice, by bez dynamitu byly nepředstavitelné nebo by trvaly o mnoho desetiletí déle.
Tento převratný vynález ale bohužel záhy začala využívat i armáda. Dynamit, ačkoliv byl navržen pro civilní účely, se stal mocnou zbraní. Jeho použití ve vojenských konfliktech přineslo novou úroveň destrukce.
Vojenské inženýrství rychle adoptovalo dynamit pro demoliční práce, stavbu zákopů a ničení opevnění. Vylepšené verze výbušnin se staly součástí granátů a min, což mělo devastující dopad na bojiště.

Nobelova cena míru: Odkaz vynálezce dynamitu
Za španělsko-americké války na sklonku 19. století byla dokonce nasazena dynamitová děla, která vypouštěla projektily plněné dynamitem na velké vzdálenosti. Kdo ví, jak by se Nobel tvářil na využití svého vynálezu pro válečné účely.
Je známo, že Alfred Nobel byl pacifista a litoval destruktivního potenciálu svých vynálezů. Ironií osudu je, že vynálezce dynamitu, nástroje tak často spojovaného s ničením, se snažil o mír.
Jedno je ale přece jen jisté. Když před svou smrtí sepsal poslední vůli, většinu svého obrovského majetku, získaného právě z prodeje dynamitu a dalších vynálezů, věnoval na založení Nobelových cen.
Jedna z nich se hned od roku 1901 udílela těm, kdo se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o mír. Založení Nobelovy ceny míru, stejně jako cen za fyziku, chemii, medicínu a literaturu, bylo jeho snahou o zanechání pozitivního odkazu.
Tato cena je dodnes považována za jedno z nejprestižnějších ocenění na světě a symbolizuje snahu o globální mír a pokrok.
Paradoxně, nástroj, který přinesl Nobelovi bohatství a který měl potenciál k obrovské destrukci, se stal základem pro celosvětovou podporu vědy, literatury a míru.
Dynamit, vynález Alfreda Nobela, představuje paradox. Na jedné straně výrazně posunul průmyslový rozvoj a stavebnictví, na straně druhé přinesl i ničivý potenciál do válečných konfliktů.
Nobelovo dědictví v podobě Nobelových cen, zejména Ceny míru, je však jasným důkazem jeho touhy po pozitivním přínosu pro lidstvo a snahy zmírnit negativní dopady jeho vlastního vynálezu.