Vzrůstem malého chlapce obstoupí asi 20 dalších. Vyděšeně se po nich podívá, je mu jasné, že proti téhle přesile nemá šanci. Kruh se zužuje. Vůdce bandy už je skoro u něho. Donutí ho svléknout se do naha. Pak se na něj vrhnou a začnou ho znásilňovat.

Bolest pro něj není ničím novým, tu zná důvěrně. Ale obrovské ponížení způsobuje, že se v něm vaří krev. „Jednou se vám všem pomstím, uvidíte. Vezmu váš osud do svých rukou,“ svítí mu v hlavě jako obrovský neonový nápis.

Jenže tohle mučení ještě nemá zdaleka skončit, zmítá se, bojuje, ale přesila útočníků je příliš velká. Nezbývá mu, než se podvolit. Tuší, že to není naposledy, ale slibuje si, že příště už obětí nebude.

Bez zájmu

Když se ve státě Jižní Karolína narodí Eulee Parottové další dítě, nijak zvlášť to neprožívá. Chlapec je pro ni jen další v řadě několika dětí. Nevěnuje mu tedy nijak zvláštní pozornost, sourozenci se vždycky nějak postarají.

Děti mají několik různých otců a většina z nich si pod pojmem výchova představí spíše řemen. Malému Donaldu Henry Gaskinsovi (1933–1991) není ještě ani rok, když se batolí po domě. Tu náhle uvidí podivnou lahev.

Má žízeň a taky trochu hlad, takže když se mu ji podaří otevřít, začne hltavě pít. Podivná chuť ho neodradí, jenže petrolej jeho vnitřnostem nijak neprospěje. Až do tří let ho trápí bolestivé křeče.

Dětství plné bolesti

Už jako malý vypadá neduživě a je menší než jeho sourozenci i stejně staré děti. Od jednoho z matčiných milenců dostane přezdívku „Pee Wee“, což znamená něco jako prcek. Narážek na svůj malý vzrůst si za svůj život užije skutečně více než dost.

Není úplně divu, i v dospělosti měří jen těsně přes 160 centimetrů. V 11 letech už nemůže posměšky spolužáků snést a škola mu vůbec připadá jako ztráta času. Z domova si ale odnáší jednoduché poučení – násilí je také způsob komunikace.

Nahromaděné frustrace

Veškeré ústrky nahromaděné v něm v předchozích letech začínají pomalu vyplouvat na povrch. Je vznětlivý a velmi agresivní. Nedělá rozdíl v tom, jestli proti němu stojí chlapec nebo dívka, neváhá ublížit komukoli, kdo se mu posmívá nebo jen něco naznačí.

Naštěstí jsou tu ještě Danny a Marsh, dva starší chlapci, kteří podobně jako Gaskins dali přednost práci před školou.

Bude po mém, ty děvko

V malém chlapci se pomalu probouzejí sexuální touhy. Brzy nestačí prostitutky, které společně s dalšími dvěma vítečníky začnou vyhledávat v okolních městech. Začnou snít o násilí, snadným terčem se jim stanou malí chlapci, kterým Gaskins vyhrožuje zesměšněním.

Pak se ale potkají s Marshovou mladší sestrou. Gaskinsovi se okamžitě zaleskne v očích. Trojice hochů se ani nemusí moc domlouvat. „Budeš dělat, co ti řeknu, ty malá děvko,“ zavrčí Gaskins a společně z ní strhají šaty a vrhnou se na ni.

Vražedný instinkt

Nebohá nahá dívka se zmítá pod přesilou tří chlapců, kteří se na ní střídají. Zoufalý křik upoutá pozornost jejího otce. Znásilnění nezabrání, ale chlapce spoutá a začne je bít hlava nehlava. Přestane, až když jejich oblečením začne prosakovat krev.

Problémy pokračují i nadále, tentokrát však vyústí v první pokus o vraždu. Při jednom z vloupání, kterými si chlapci opatřují peníze, je nenadále překvapí dospívající dívka. Gaskins se řídí instinktem a sáhne po sekyře. Dívka ale zuřivý útok přežije a je schopna je na policii identifikovat.

Hračka pro starší chlapce

Jako mladistvý je Gaskins poslán do polepšovny. Z predátora se mění v oběť, je systematicky znásilňován a později se z něj stává sexuální hračka pro starší chlapce. Po několika letech se mu z polepšovny podaří utéct. Seznámí se s 13letou dívkou a vezme si ji.

Nakonec se ale rozhodne do polepšovny dobrovolně vrátit. Definitivně ji opouští jako plnoletý v roce 1951. Když se dostane ven, chvíli se jen tak poflakuje a nakonec začne pracovat na tabákové plantáži.

Sekat latinu mu ale nejde, Gaskins se brzy zaplete do různých podvůdků. Když zapálí stodolu, přijde za ním dcera majitele s přítelem. „Co to má znamenat?“ ptají se ho důrazně. On místo toho sáhne po kladivu.

Dívka zuřivý útok přežije a Gaskins putuje do vězení na 5 let za pokus o vraždu.

Já jsem silný

Kolotoč znásilňování začne za mřížemi nanovo, ovšem Gaskinsovi tentokráte dojde trpělivost. „Musím všem ukázat, že se mě mají bát,“ začne se mu v hlavě rodit ďábelský plán. Postupně se vetře do přízně jednoho z nejsurovějších vězňů Hazela Brazella.

V nestřežené chvíli mu pak prořízne hrdlo. Stráví půl roku na samotce, ale v roce 1955 se mu podaří ukrýt v odpadcích a utéct z věznice. Po nějaké době se jeho cesta střetne s jistou Bettie Gatesovou.

Ta mu namluví, že má ve vězení Cookeville bratra a musí mu pomoci z vězení. Když se pak Gaskins dozví, že bratr je ve skutečnosti manžel, Gatesová záhadně zmizí.

Já chci sex

Nakonec ho místní policie chytí a je vrácen do vězení. Odsud je podmínečně propuštěn už v roce 1961. Jenže brzy na to znásilní 12letou dívenku. Během projednávání případu vyskočí z okna a znovu uteče.

Když je dopaden v Georgii, dostane osm let, ale v roce 1968 je už zase venku. Touha po sexu je stále silnější. Jednou se mu do cesty připlete mladá stopařka. Gaskins doufá, že uspokojí jeho choutky, dívka se mu ale vysměje. To otevře stavidla zuřivosti.

Dívku brutálně napadne, donutí ji k pohlavnímu styku a znásilní i análně. Nakonec ji téměř v bezvědomí hodí do pobřežní bažiny, kde se stopařka utopí.

Já jsem Bůh

Tato příhoda mu ukáže cestu. V následujících měsících brázdí silnice a čeká na stopaře. Je mu jedno, jestli jsou to muži či ženy. Do roku 1970 spáchá údajně až 90 vražd. Když je pak jeho případ v roce 1978 projednáván před soudem, policie mu prokáže 15 vražd.

„Není to nějak málo? No, ale bude to muset stačit,“ nechá se slyšet a prohlásí, že se cítil jako Bůh, který mohl rozhodovat o životě a smrti svých obětí. Ty často mučil a znásilňoval mnoho dní, všechny umíraly v krutých bolestech.

Konec řádění

Policii uniká dlouho. V roce 1970 pak spustí další vražednou sérii, začne se mstít všem, kteří se ho nějak dotkli. První obětí je jeho vlastní 15letá neteř Janice Kirbyová (1955–1970) a o dva roky starší kamarádka Patricia Ann Alsbrooková (1953–1970).

Obě dívky jsou znásilněny a utlučeny k smrti. Vraždy příbuzných, sousedů či obchodních partnerů pokračují až do roku 1975. 14. listopadu je konečně zatčen. O měsíc později je na jeho pozemku nalezeno osm těl.

Původně je odsouzen k trestu smrti, ten je ovšem nakonec změněn na 10 doživotí. Jenže Gaskins nemíní přestat. 2. prosince 1982 během svého pobytu v nejpřísněji střeženém bloku sežene výbušniny a zavraždí s nimi Rudolpha Tynera odsouzeného za přepadení.

Za to je odsouzen znovu k trestu smrti a v roce 1991 umírá na elektrickém křesle.