Ve třetím století před naším letopočtem vládl obrovské Maurijské říši na území dnešní Indie legendární panovník Ašóka (304 př. n. l.?–232 př. n. l.), dobyvatel, stavitel a muž, který se zasloužil o rozsáhlé šíření buddhistické víry a filozofie.

A také vladař, který měl založit jeden z nejtajemnějších spolků historie. Co dnes víme o tzv. Devíti neznámých?

Východoindický region Kalinga je v plamenech. Zpustošenou krajinou táhne obrovská armáda mocného krále Ašóky. Ašóka pozoruje přesun svých válečných vozů a v jeho mysli uzraje rozhodnutí: Další takové krveprolití už nesmí dopustit.

Zanedlouho přijímá buddhismus a stává se zastáncem jednoho z jeho klíčových principů – nenásilnosti. Vedle toho však – alespoň dle jedné verze této legendy – učiní důležitou věc: Prohlašuje vědu za tajnou záležitost učenců a zakládá společnost Devíti neznámých, která má za úkol uchovávat technická tajemství minulosti a nepřipustit zneužití jinak prospěšných výzkumů.

Důkazy chybí

Ilumináti, zednáři nebo třeba rosenkruciáni. Legendární tajná společenství, která většina lidí zná a o kterých se často diskutuje i na všemožných konspiračních kanálech. Někteří lidé ale tvrdí, že jediným skutečným tajným společenstvím s obrovskými prostředky a celospolečenským dosahem je právě Devět neznámých indického vládce Ašóky.

Hledat důkazy existence této tajuplné organizace je marné. Neexistují žádné vědecky uznávané záznamy o jejím založení či fungování. Lze se opřít jen o legendy či některá spekulativní literární díla. Například Francouz Jacques Bergier (1912–1978) a Belgičan Louis Pauwels (1920–1997) tvrdí ve své kontroverzní knize Jitro kouzelníků, že skupina Devět neznámých po sobě v průběhu dějin zanechala celou řadu stop, které nejen že potvrzují její existenci, ale také naznačují, že tisíce let nazpět lidstvo disponovalo technologiemi, o kterých dnes nemáme ani tušení.

Znalosti z Atlantidy?

O spolek se v minulosti zajímali mnozí autoři, filozofové i politici. Už na konci 19. století to byl například francouzský konzul v Kalkatě a spisovatel Lui Jacolliot (1837–1890). Ten prý objevil i řadu dokumentů, které existenci skupiny dokládají a popisují i mnoho podivných vynálezů a vědomostí, které Devět neznámých po staletí ukrývala před světem.

Jacolliot údajně dokonce vystopoval jeden z úkrytů Devíti, žádné důkazy však nedodal. Po něm se spolku věnoval mimo jiné i anglický spisovatel a okultista Talbot Mundy (1879–1940). Ten v jedné ze svých knih popisuje strukturu organizace a tvrdí, že v jejím čele stále stojí devět zasvěcenců.

Každý z nich údajně spravuje jednu knihu shrnující veškeré tajné vědění z jednoho konkrétního oboru. Mezi nimi nechybí třeba věda o propagandě a ovládání davu, biologie, chemie nebo kosmologie. Odvážné spekulace Mundyho a dalších však nekončí u samotného Ašóky: Tito autoři tvrdí, že znalosti střežené Devíti pocházejí z dob mnohem starších.

Údajně by mohlo jít snad i o vědomosti ztracených mýtických civilizací jako je Atlantida či Lemurie.

V hledáčku diktátora

Podle některých autorů se o spolek zajímal i nacistický diktátor Adolf Hitler (1889–1945). Ten měl dokonce v roce 1935 nařídit říšskému vůdci SS Heinrichu Himmlerovi (1900–1945), aby po skupině pátral a aby do ní infiltroval nacistického fyzika.

Dle tohoto těžko doložitelného příběhu Himmler úkol nesplnil se slovy, že se skupina o Hitlerovu plánu dozvěděla. Po válce tento spolek zaujal pro změnu sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953), který věřil, že právě Devět neznámých udržuje s pomocí svého vlivu rovnováhu mezi USA a SSSR.

A podobné cíle má mít prý dodnes. Na otázky, kdo je jejími současnými členy a kdo stojí v jejím čele, odpověď neznáme.