Na okraji šumavské obce Čachrov se nachází polorozpadlý statek. Obestírá jej mnoho legend. Říká se, že kdo se sem nastěhuje, brzy zemře, anebo se alespoň zblázní.

Ale ani jedna z takových historek se nevyrovná příběhu sériového zabijáka, který zde započne své řádění.

Hodný statkář. Strýc odvedle. Monstrum bez zábran. Ivan Roubal (*1951) má mnoho tváří. Je jedním z nejznámějších českých sériových vrahů, jenž má oficiálně na svědomí 5 obětí. Podle některých zdrojů jich ale může být daleko více.

Je to krutý maniak, ženoucí se za penězi a pomstou. O jeho dětství toho není příliš známo. Nevíme, jestli měl sourozence, nebo kde bydlel. Zda již jako malý chlapec vykazoval nějaké známky sadismu či jiných deviantních tendencí.

Víme však, že příběh jeho zločinecké kariéry začíná na statku Pohádka u Čachrova, kam si přijede splnit sen o venkovském životě. A nejspíše poprvé okusí, jaké to je, zamazat si ruce od lidské krve…

Statkář z Pohádky likviduje své přátele

Na statek Pohádka se Roubal přistěhuje někdy na začátku roku 1991. Bude tu prý chovat prasata. Sousedé ho přivítají s otevřenou náručí. Aby také ne. Působí na ně velmi solidně. Sice je rozvedený, ale je to přátelský a hluboce věřící člověk.

Ke všemu je to podnikatel, jenž by možná mohl do obce přivést více lidí. „Udržoval sociální kontakty s místními lidmi. Měl takový dvojkolák, který mu tahal kůň, a jezdil tady do spodní vesnice.

Občas chodil do hospody na jídlo do jedné z těch obcí,“ vzpomíná bývalý člen legendární pražské mordparty Jan Štoček, jenž se později podílí i na vyšetřování tohoto případu.

Pravda pod maskou

Jenže přátelský statkář odvedle je jen role, kterou Roubal velmi přesvědčivě hraje. Lidská maska, již si nasadí, když je třeba. Ve skutečnosti nemá lidi vůbec v lásce a pohrdá jimi. Je sice nadprůměrně inteligentní, ale zároveň také bezohledný vůči lidem.

Jediné, co jej zajímá, jsou peníze a zisk. Nic jiného. Dobrá pověst se mu hodí do kšeftu, proto si ji pracně udržuje. Nejbližší vztah má s podnikatelem, který chce v obci zprovoznit vodní pilu.

Jmenuje se František Heppner (62). Ostatní by dokonce mohli říct, že jsou tito dva muži přáteli, ale jak je to doopravdy, vědí jen oni sami.

Pravda však je, že spolu tráví mnoho času, navzájem se podporují v podnikání a chodí do hospody. Tento vztah nemá ale dlouhého trvání. Jejich cesty se navždy rozejdou v prosinci 1991.

Dámská návštěva z Ruska

Tehdy do Čachrova dorazí Ruska Nataša. Po dlouhém přemlouvání se přijela podívat za svým přítelem Roubalem. Nalákal ji na příslib luxusního života na opravené farmě u Šumavy.

Lze si tak představit to zklamání, které ji čeká po příjezdu na polorozpadlou Pohádku. „Co nám říkali svědci, když přijela, byla z toho velice rozladěná.

Když viděla zdejší usedlost, která nebyla v lepším stavu, než je teď, tak vrátit se nemohla, nevěděla co, tak místo k Roubalovi tíhla k Heppnerovi,“ konstatuje Štoček.

Tragédie na spadnutí

Heppner je pro podvedenou ženu nejlepší možností. Je při penězích, úspěšný a bydlí v suchu i teple. Nadobro proto opustí Roubala a pověsí se na jeho „kamaráda“. Možná nevědomky tak mezi dva podnikatele vrazí klín.

Muži, kteří byli dosud téměř nerozluční, o sebe teď ani nezavadí pohledem. A o pár dní později se po Nataše a Heppnerovi slehne zem. Jejich zmizení přijde náhle a nečekaně. S nikým se nerozloučí, nenechají na sebe žádný kontakt, nevyřídí své závazky. Pouze přes Roubala vzkážou, že prý nadobro odjeli do Německa.

Kam zmizeli milenci?Toto ale není doba, kdy by lidé museli zčistajasna emigrovat, aby utekli před přísným komunistickým režimem.

Kdy by museli opustit vše, co je jim drahé, rozloučit se s blízkými a i přes veškerá nebezpečí prchnout přes hranice. To skončilo se sametovou revolucí. Proto je nanejvýš podivné, že se takto vypařili.

A přesto se nikdo z obyvatel Čachrova o jejich osud více nezajímá. Nezarazí se ani nad tím, když Roubala vidí, jak se po okolí prohání v jejich autě. Také se nediví tomu, že pomalu rozprodává nábytek i cennosti, které tu po sobě zanechali. Vezmou jej za slovo a dál žijí svým životem.

Byznys se smrtí mu rychle vzkvétá

Takto se statkář vypořádá se svými prvními údajnými oběťmi. Nikdo přesně neví, jakým způsobem je zabije. A jestli vůbec. On sám později vše popírá. Je však hlavním podezřelým, který má i jasnou motivaci. Žárlivost, zhrzenost a pocit zrady.

Ale vzhledem k tomu, že o něm nikdo nepochybuje, pokračuje dál ve svém životě. Uběhnou měsíce i celý rok. Majetek po ztracené dvojici je již dávno pryč a stejně tak všechny peníze, jež z jeho prodeje muž utržil.

A nastane 26. červenec 1992. Tehdy Roubal vyjede se svým známým taxikářem Vladimírem Strnadem (26) do Prahy. Zpět se vrátí jen jeden z nich.

Nikdo neklade otázky

Druhého dne do Čachrova dorazí Roubal  a projíždí se po okolí ve dvou ojetých favoritech, které patří ztracenému Strnadovi. Brzy se ale i po autech slehne zem. S pomocí dalšího známého z nich odstraní všechna označení a zbaví se jich.

Ani tentokrát jeho činy nevyvolají žádné pozdvižení. Lidé v něm stále vidí jen hodného samotářského farmáře, a ne monstrum toužící po zisku. Obchodníka se smrtí. Neuvědomují si souvislosti, na to je ještě moc brzy.

Jenže i Roubalovi sousedé si musejí záhy uvědomit, že se okolo něho dějí podivné věci. Do podobných incidentů se totiž zaplétá čím dál častěji…

Vezme mu majetek i podnik

Chovatel prasat je neustále ve finanční tísni, proto ke konci roku 1992 požádá o půjčku svého známého z Prahy Václava Horkého (65). Tento stánkový prodavač bižuterie se nad ním smiluje a opravdu mu půjčí velkou částku peněz.

Jenže mladší muž mu tuto jeho laskavost nikdy neoplatí. Horký totiž 10. prosince 1992 zmizí neznámo kam. Naposledy je viděn ve společnosti Roubala. Ten později okolí tvrdí, že senior odjel i s manželkou do Belgie a sám neví, kdy se vrátí.

Mezitím místo něho začne přebírat tržby v obchodě. Jezdí prodejcovým autem a volně disponuje i se zbytkem jeho majetku. Dokonce se mu pokusí prodat střechu nad hlavou, ale nemá na to potřebné dokumenty.

Mrtvola v septiku

Po tomto incidentu se situace na chvíli uklidní. Roubal je znovu při penězích, nemá potřebu si zašpinit ruce. Užívá si proto několik měsíců cizí majetek. Netuší, že štěstěna se k němu má brzy obrátit zády.

Dne 25. května 1993 je totiž v septiku zanedbaného domu v obci Zákupy u České Lípy nalezeno zaklíněné tělo. Na první pohled se tam nedostalo samo. Jenže je v takovém stavu rozkladu, že zprvu není poznat, o koho se jedná nebo jakým způsobem oběť zemřela.

Až později se ji podaří identifikovat. Je to už rok pohřešovaný Vladimír Strnad. Avšak tady stopa končí a nikdo tento objev zatím s Roubalem nedokáže spojit.

Domů se již nevrátí

Vrah netuší, že někdo nalezl jednu z jeho obětí. Má právě jiné myšlenky. Hned 26. května se setká s Josefem Suchánkem (74) z Prahy, s nímž se seznámil přes inzerát. Vyjedou si spolu na výlet.

Roubal seniorovi slíbí, že mu ukáže svůj statek jménem Pohádka. Bude se mu prý líbit. K němu domů ale nikdy nedorazí. Na neznámém místě je Suchánek brutálně usmrcen a jeho tělo skončí v Horusickém rybníce u Veselí nad Lužnicí.

Nelítostný farmář pak druhého dne navštíví jeho byt, odemkne si uloupenými klíči a v klidu jej vykrade. Odnese si televizor, lepší oblečení, videopřehrávač, videokazety a také cestovní vkladní knížku, na které je přes 2000 korun.

Svoji identitu netají

V následujících dnech si Roubal peníze z vkladní knížky postupně vybere v hotovosti. Očividně si nedělá přílišné starosti s utajením své identity. Na přepážce se vždy prokáže vlastním občanským průkazem. Jenže i přes všechnu tu námahu velké bohatství nezíská.

Proto se není čemu divit, že si již v polovině listopadu znovu smočí ruce v krvi. Tentokrát mu za oběť padne Václav Dlouhý (66) z Prahy. Živí se jako prodejce pornofilmů. Jak a proč se tito dva naprosto rozdílní muži seznámí, není jasné. Šedesátník za to ale zaplatí životem.

Sváže ho do kozelce

Dne 12. listopadu 1993 policie dorazí do bytu ve Vratimovské ulici v pražských Letňanech. Hned po příchodu dovnitř najdou na zemi hromadu oblečení. Pod ní se skrývá mužské tělo, svázané do kozelce. Oběť má okolo krku pevně uvázanou prádelní šňůru. Nedýchá.

Je zřejmé, že zemřela cizím zaviněním. Na místě jsou dokonce patrné známky vloupání. Někdo z bytu odnesl 400 videokazet a dva videopřehrávače v celkové ceně 36 000 korun.

Kriminalistům se ihned nepodaří dostat na stopu viníka, ale scénu, kterou jim zde vrah připravil, si dobře zapamatují. Bude se jim také v blízké budoucnosti hodit.

Zabijí po mafiánském způsobu

K poslední a již osudné vraždě dojde 8. března 1994. Ve večerních hodinách ozbrojený Roubal vtrhne do kanceláře autopůjčovny ZAPAP. Překvapí zde majitele firmy Petra Kudrnu (23), Petera Magdolena (20) a jejich návštěvníka Jiřího Semeráda (35).

Poslední muž ho nezajímá. Jeho cílem jsou Kudrna s Magdolenou. Přišel se jim prý pomstít, jelikož mu před více než rokem překazili jednu krádež. Sváže je do kozelce po „mafiánském způsobu“.

Na nohy jim připevní provaz a dlouhou smyčku přehodí každému z nich okolo krku. Leží tedy na břiše a nohy mají ve vzduchu. Ty ale kvůli gravitaci neúprosně klesají k zemi. To způsobí, že se smyčka pomalu utahuje a oběti se nakonec uškrtí. Je to pomalá a krutá smrt.

Udělá zásadní chybu

Roubal ušetří pouze Semeráda. Toho sváže klasickým způsobem a nechá ho být. „Tys mi nic neudělal, tebe nechám žít,“ zašeptá mu prý maniak do ucha, než odejde i s pár ukradenými věcmi z budovy. Muži se po nějaké době podaří osvobodit si ruce a nohy.

Jeho společníky se mu ale již zachránit nepodaří. Uškrtila je váha vlastních nohou. Alespoň však zaběhne na policejní stanici, kde oznámí, co se mu stalo. Kriminalisté na první pohled poznají, že pachatel této dvojnásobné vraždy má prsty i v případu z Letňan.

Prozradí ho ono svázání obětí do kozelce. A při prověřování Kudrny i Magdoleny zjistí, že se v minulosti dostali do potyčky s jedním podezřelým mužem – Ivanem Roubalem z Čachrova.

Kriminalisté odhalí maniakovy lži a přetvářku

V okamžiku, kdy se Roubal dostane do hledáčku policistů, jsou jeho dny na svobodě již sečteny. Zatím sice nemají dostatek důkazů o jeho vině v případu loupežného přepadení autopůjčovny, ale tuší, že mají na dosah ruky velkou rybu.

Kriminalista Jan Štoček se svým týmem z pražské mordparty neúnavně pracuje a snaží se ho zatlačit do kouta. A po dlouhých týdnech pátrání a shromažďování stop slaví úspěch. S příkazem k zatčení v rukou si pro podezřelého muže dojde 30. března 1994.

Závod s časem

Roubal se nechá odvézt k výslechu, ale k ničemu se nepřizná. Pouze dokola opakuje, že za nic nemůže, o ničem neví a všechno to na něho „ušil“ někdo jiný. Soud však schválí podnět na uvalení vazby a muž tak putuje do cely.

V tuto chvíli je tedy zabiják dočasně pod zámkem, ale kriminalistům začíná závod s časem. Podezřívají agresivního farmáře ze spáchání hned několika vražd, možná dokonce z osmi, jenže zatím to nemají jak dokázat.

Proto se musejí vrátit zpět po Roubalových stopách. Do doby, kdy se přistěhoval na statek Pohádka a z jeho okolí se začali ztrácet lidé.

Kde je Nataša a Heppner?

Prvními možnými oběťmi je mužova ruská expřítelkyně Nataša a jeho kamarád František Heppner. Oba se vypařili před skoro třemi lety. Údajně odjeli za novým životem do Německa, ale o tom nejsou žádné informace.

Nikdo o nich celé roky neslyšel a majetek bez vědomí právních orgánů rozprodal Roubal. Kriminalisté se domnívají, že tyto milence zamordoval, nejspíše na svém statku. A podle svědectví mužova syna těla nechal sežrat prasatům.

Na Pohádku se proto vydají celé týmy policistů. Prohledají každý metr a pátrají po biologických stopách. Rozkopají celý pozemek a kontrolují terén s pomocí vrtulníku s termovizí. Jenže nic nenajdou.

Prasečí teorii popře

Těla ztracené dvojice nejsou nikdy objevena. Možná je tedy maniak opravdu hodil prasatům, ale to by zpravidla za sebou zanechalo nějaké stopy. „Choval jsem tam čtyřicet vietnamských čuníků. Myslíte, že by s těmi malými tlamami někoho sežrali?

Kromě toho můj syn svá slova odvolal,“ reaguje na tyto spekulace Roubal později u soudu. Někteří jeho slovům věří a jiní zase ne. Kriminalisté však nadále neúnavně pracují na vyšetřování jeho minulosti.

Mají svědka i důkazy

Jako dalšího si proklepnou taxikáře Vladimíra Strnada, jehož tělo už před pár měsíci našli v septiku domu v obci Zákupy u České Lípy. Tuto vraždu se jim zatím nepodařilo s nikým spojit, ale ve světle posledních událostí všechny důkazy ukazují na Roubala.

Je to právě on, kdo byl s obětí naposledy viděn. Dům, kde bylo tělo nalezeno, také patří jeho známému, který mu dal klíče. Navíc se detektivům podaří získat svědka, jenž tvrdí, že podezřelému pomáhal z aut zavražděného odstranit značky.

Když se ale na tato zjištění zeptají Roubala, vše označí za výmysly. Tvrdí, že pouze dobrému známému pomáhal. O jeho smrti nic neví.

Nemusí se ani přiznávat

Kriminalisté si proklepnou i další případy. Třeba zmizení stánkaře Horkého. Kontaktují své kolegy v zahraničí, zda o něm nemají nějaké zprávy, ale bez výsledku. Jako kdyby se muž propadl do země. Větší štěstí už mají v případu vraždy Josefa Suchánka.

Jeho tělo totiž bylo nalezeno v říjnu 1993 při vypuštění rybníka u Veselí nad Lužnicí. I tentokrát je Roubal poslední člověk, s nímž byl muž viděn. Jenže vinu odmítne přiznat.

Policie s ním však i přes jeho protesty tento mord spojí a navrch přihodí ještě obvinění z usmrcení Václava Dlouhého z Letňan.

Případ se dlouho táhne

Roubal je nakonec všeho všudy obžalován z celkem šesti vražd a s nimi spojených zločinů. Jelikož těla Heppnera a Nataši nikdy nebyla objevena a existuje jen malé množství důkazů o mužově zapojení, unikne v tomto případě trestnímu stíhání.

Vyšetřování však i tak trvá několik dlouhých let. Soudní proces začne až v únoru 1996 a od začátku je jasné, že nebude jednoduchý. Roubal je například zproštěn obvinění z některých vražd a poslán do vězení pouze na pět let za loupež v autopůjčovně.

Oživí ho až seriál

Maniak je znovu obžalován a nakonec po dlouhých letech v květnu 1999 shledán vinným z pěti mordů. Nebude pykat pouze za smrt Václava Horkého. I přes veškeré své protesty vyfasuje doživotí za katrem.

Nepomůže mu ani to, že obviňuje policii a justici ze spiknutí proti své osobě. Verdikt se stane pravomocným a jeden z nejhorších sériových zabijáků v Česku stráví zbytek života v cele. Zemře v červnu 2015 ve věku 64 let z přirozených příčin.

V roce 2021 o něm vyjde pod taktovkou TV Nova třídílný seriál Případ Roubal. Znovu tak lidem připomene zločiny statkáře z Pohádky.