O přesném místě i datu jejího narození toho příliš nevíme. Dětství však stráví v Uhrách. Řeč je o odmala temperamentní Kunhutě. Dívka padne do oka i českému králi Přemyslu Otakarovi II. (asi 1233–1278).
Ten je sice ještě ženatý s téměř o 30 let starší Markétou Babenberskou (1204/1205–1266), svazek je však bezdětný a jediní královi potomci pocházejí z poměru s Markétinou dvorní dámou. Manželství je rozvedeno.
25. října 1261 následuje pompézní svatba s Kunhutou. Prosincová korunovace se poté stane největší evropskou společenskou událostí své doby.
Přežijí jen tři
Kunhuta je společenská, má ostré lokty a k tomu je až nebezpečně krásná. Manžel jí na Pražský hrad pro pobavení dokonce nechá dovézt lvy! V přesném počtu jejich dětí se kronikáři neshodnou.
Bylo jich nejméně šest, dospělosti se dožijí jen tři – kněžna Kunhuta Přemyslovna (1265–1321), rakouská vévodkyně Anežka Přemyslovna a budoucí česko-polský král Václav II. (1271–1305).
„Čekalo srdce naše s radostí na návrat Váš…“, píše Kunhuta jeden z milostných listů svému choti. V době, kdy její muž bojuje, vyřizuje obratně státnické záležitosti. Začne se ale špitat, že královna má poměr s charismatickým Závišem z Falkenštejna.
Těžko říct, co je na tom pravdy. Jisté je jen jedno – po smrti krále je již jejich vztah jistotou. Kunhuta umírá na tuberkulózu 9. září 1285. Pochována je vedle prvního chotě v pražském Anežském klášteře.
