Vědci se seriózně zabývali otázkou, zda existuje objektivní spojitost mezi nadprůměrnou tvořivostí a náchylností k psychickým chorobám. Došli k tomu, že lidé pracující v kreativních profesích se častěji léčí kvůli nějakému duševnímu onemocnění.

V historii najdeme mnoho nadprůměrně nadaných lidí, kteří se museli potýkat se svými vnitřními démony.

1. Ochrana před bolestí

Vznik disociativní poruchy, lidově rozdvojení osobnosti, lze vnímat jako formu popření skutečnosti, ochranu před jejím plným uvědoměním a bolestí s tím spojenou. Jako mechanismus umožňující život či přímo přežití v nepříznivé situaci – například když se člověk musí vyrovnat s týráním nebo znásilňováním v dětství či dospívání.

2. Vysoká tvůrčí kreativita a nápaditost

Velké množství výzkumů podporuje tvrzení, že lidé s charakteristikou poruchouu pozornosti (tzv. ADHD) s větší pravděpodobností dosáhnou vyšších úrovní kreativního myšlení a úspěchů než lidé bez této poruchy.

3. Charisma

U osob s bipolární poruchou (u člověka se střídají záchvaty deprese s fázemi obrovské sebedůvěry a nezřízené chuti do života) se často těžko odolává jejich charismatu. Osoby v manické fázi dokážou být velmi přesvědčivé a navíc jsou mistry ve hře a manipulaci, protože dokážou vyvinout velké úsilí na ovlivňování druhých.

4. Výjimečné vědecké schopnosti

Studie badatelů ukázaly, že rodiny dědičně zatížené schizofrenií nebo i výše zmíněnou bipolární poruchou mají mezi svými členy více umělců a vědců, než by odpovídalo průměru běžné populace. Za všechny jmenujme nositele Nobelovy ceny za ekonomii, slavného matematika Johna Nashe (1928–2015), jemuž kariéru zkomplikovala schizofrenie, nebo hudebníka a zakládajícího člena skupiny Pink Floyd Syda Barretta.

5. Vstupenka do klubu géniů

Aspergerův syndrom můžeme označit za mírnější formu autismu. Lidé s Aspergerovým syndromem se špatně orientují v mezilidských vztazích, nechápou řeč těla nebo mimiku. Co jim schází na sociální inteligenci, bývá někdy nahrazeno jinde.

Někteří odborníci spekulují, že Aspergerovým syndromem trpěl i slavný fyzik Isaac Newton (1643–1727), a dokonce Albert Einstein (1879–1955).

6. Citliví mimořádní umělci

Deprese nebo bipolární porucha jsou jedním z nejčastějších psychických onemocnění, se kterými se musí potýkat (nejen) slavné osobnosti. Z historie i nedaleké minulosti známe mnoho takových, kteří svůj boj předčasně vzdali.

Malíř Vincent van Gogh (1953–1890) si v jedné z hlubokých depresí vzal život. A sebevražda byla pravděpodobně příčinou smrti také u dalšího génia, spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899–1961). Ze studie vědců vyplynulo, že spisovatelé mají zhruba o 50 % vyšší riziko sebevraždy než zbytek populace.

7. Nadlidské soustředění

Tourettův syndrom se projevuje pohybovými a zvukovými tiky. Pověstnou je například koprolálie – nutkavé vykřikování vulgarismů. Jejich darem ale je schopnost až nadlidského soustředění, držení se úkolu, dokud není 100% zvládnutý.

Také přecitlivělost – schopnost vidět a cítit věci, které jiní nemohou. Jedním ze slavných tourettiků byl například Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), což je dobře vykresleno i ve Formanově filmu Amadeus.

Dále tímto syndromem trpěl Charles Dickens (1812-1870), Emil Zola (1840–1902) a řada dalších osobností.