Pověsti o hrobu Praotce Čecha na úpatí hory Říp kolují již od pradávna. Nově však archeologové narazili v okolí této zřejmě nejznámější české hory na něco nového – na jeden z nejunikátnějších nálezů vůbec.

Byla to nezvyklá barva obilí, která prozradila, že je něco jinak, než má být. Díky tomu se archeologům podařilo odkrýt pravěkou mohylu. Co skrývala? Hrob dítěte.

Podle objevitelů patří pozůstatky mezi vůbec ty nejstarší, jaké se na českém území podařilo nalézt.

„Dítě patrně patřilo do nějaké významné rodiny, ne každému se samozřejmě stavěly podobné mohyly,“ uvedl Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické plzeňské Západočeské univerzity.

Uprostřed polí

Byly to letecké záběry, které archeology upozornily na to, že by se pod zemí nedaleko Řípu mohlo něco nacházet. Následně se přesvědčili o tom, že jejich tušení bylo správné, a to když odkryly skoro 90 metrů dlouhou a 25 metrů širokou mohylu.

Mohyla byla zřejmě v pravěku až přes metr vysoká. I teď má ale stále silný plášť, který ochránil její obsah. Stavba vznikla zhruba 3800 let před naším letopočtem, tedy na počátku kultury nálevkovitých pohárů, a patří údajně k nejstarším v Evropě.

„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” sdělil Krištuf.

Nález obrovského významu

Archeologové se shodují, že v tak veliké mohyle očekávali ostatky nějakého významného dospělého. Proto je velice pravděpodobné, že i dítě patřilo do rodu, jenž se těšil úctě. Mohyla je podle všeho velmi zachovalá.

I po šesti tisících letech jsou na hrobě zřetelné zářezy, jak byl postupně hlouben. Zajímavé také je, že v pravěku se v místě nálezu nežilo, nejbližší domy podle archeologických výzkumů byly na úrovni první současné vesnice.

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a bude i nadále pokračovat. „Je ale už jasné, že dětský hrob byl ústřední,“ dodal na závěr Krištuf.

Výzkum mohyly využívá metody z různých oborů, mimo archeologie jde o analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním.

Při vykopávkách totiž odkryli vědci také vzácnou pravěkou půdu. „Je to černozem. To je velmi vzácné, protože černozemě jsou tady degradované.

Na mohyle je ale máme zachované, protože byly překryté,“ vysvětlil Michal Hajcman z České zemědělské univerzity.