Po vánočním shonu, kdy se pod stromečky objevily spousty dárků, nastává nová etapa, sezóna vracení těch, které se obdarovaným nelíbily a nehodily. Pro mnoho lidí je to už skoro každoroční tradice:

nesedí velikost oblečení, hračka nezaujme, netrefíte se s výběrem kosmetiky nebo čehokoliv jiného, prostě se minete ve vkusu, i když jste se snažili.

Málokdo ví, co se s vrácenými dárky skutečně děje. Předpoklad, že se všechny ještě znovu využijí by sice byl skvělou myšlenkou, ale bohužel v reálu neplatí. Jak to dopadne doopravdy?

Část se jich vrací na prodejnu, další končí v diskontních výprodejích, třetina dokonce v odpadcích nebo se recykluje.

Problém je to tedy nejenom ekonomický, ale i bohužel i ekologický, protože tisíce tun zboží poté zbytečně putuje do skládek, zatímco spotřebitelé a firmy nesou další náklady, které zatěžují životní prostředí.

Kam se vrácené dárky podívají?

Když donesete dárek zpět do prodejny, kde jste ho koupili, nelze automaticky předpokládat, že se zboží vrátí na regál a někdo si ho koupí znovu.

Velkou část zboží je nutné nejprve zkontrolovat a poté jenom ty dokonale neporušené věci se opět dostanou do prodeje.

Pokud je kus poškozený, další náklady na jeho čištění, přebalení a logistiku mohou dokonce i převýšit hodnotu zboží, takže se nevyplatí ho znovu prodávat. Mnohé firmy proto vrácené dárky prodávají ve výprodejích nebo v obchodech se slevami, tzv.

„bin storech“ po celém světě, kde je často nabízejí za zlomek původní ceny. Z pohledu životního prostředí je tento proces hodně bolestivý.

Podle odborníků se vrácením zboží zvyšuje jeho uhlíková stopa o 25–30 %, protože jeho cesta tam i zpět, tedy k zákazníkovi a znovu k prodejci či výrobci znamená další spotřebu paliva, nutnost použití nových obalů a vynaloženou energii.

Navíc asi třetina vrácených věcí, tedy zhruba 30 %, se nedostane k dalšímu zákazníkovi, protože jejich opětovné zprovoznění nebo znovuzabalení je prostě příliš drahé.

Pokud produkt není možné využít dále na trhu, skončí v recyklačních programech nebo dokonce na skládce.

Například Fred de Gombert ze společnosti Akeneo tvrdí, že „mnoho vrácených produktů skončí na skládkách, protože jejich zpracování je nákladné a logisticky náročné“.

Větší náklady

Současný spotřebitelský model umožňuje snadné vracení zboží, což si mnozí pochvalují.

Na první pohled se to zdá fajn, dokonce u některého eshopu může být u řady položek už před Vánocemi poznámka, že je nevhodný dárek možné do určitého termínu vrátit se zárukou vrácení peněz a podobné možnosti.

Ve výsledku ale vracení znamená větší náklady pro obchodníky i větší zátěž pro planetu. Zákonitosti trhu někdy upřednostňují spíše likvidaci zboží než jeho opětovné uvedení do oběhu.