Co má na svědomí ženský orgasmus aneb evoluce ví, co dělá

Ženský orgasmus mate vědce po celá staletí. Zatímco u toho mužského je jeho funkce zřejmá, u žen nehraje při reprodukci žádnou roli a zdá se, že nemá žádný biologický smysl. Nový výzkum ukazuje, že jde o dědictví po našich dávných předcích.

Vědci z Yale University a Cincinnati Children’s Hospital věří, že se jim podařilo tuto záhadu vyřešit. Tvrdí, že i ženský orgasmus měl v minulosti mimořádně důležitý úkol při reprodukci.

V literatuře se udává, že zhruba 20–30 procent žen při souloži vaginálního orgasmu nedosahuje nikdy, případně ho dosahuje málokdy. Přes zatím nevelké množství dat se zdá, že tato ženská anorgasmie je častěji asociována s psychologickými, emocionálními či sociálními faktory než s faktory fyziologickými.

Ženský orgasmus totiž stimuluje produkci dvou hormonů – prolaktinu a oxytocinu. U mnoha savců přitom tyto hormony fungují jako spouštěč tzv. indukované ovulace. Dávají signál vaječníkům, aby uvolnily vajíčko a mohlo dojít k oplodnění. Jinými slovy samice produkuje vajíčka pouze tehdy, když mají orgasmus.

U žen s nízkou emoční inteligencí (dolní kvartil) je 2x zvýšené riziko, že budou dosahovat orgasmu jen zřídka.

Je pravděpodobné, že stejný mechanismus fungoval i u lidských samic. V průběhu doby však došlo k evolučnímu posunu od indukované ovulace k tzv. cyklické ovulaci.

Vyvinul se menstruační cyklus a ženy začaly samy pravidelně ovulovat každý měsíc nezávisle na mužské sexuální aktivitě.

Zmiňovaná hormonální funkce se tak stala z reprodukčního hlediska nepotřebná, ale schopnost orgasmu přetrvala v ženské biologii ve své sekundární roli, kdy vyvolává příjemné pocity při vyvrcholení pohlavního aktu.

V některých případech ženy nemají období útlumu (refractory period) nebo je mají jen velice krátké a proto mohou zažít druhý orgasmus rychle po prvním. Některé ženy mohou prožít i další následující orgasmy.

Srovnávací studie ženských pohlavních orgánů rovněž odhalila, že se ztráta původního smyslu orgasmu projevila i anatomickými změnami, při kterých došlo k přemístění klitorisu zevnitř kopulačního kanálu ven.

Tyto anatomické změny přitom zmenšily pravděpodobnost, že klitoris bude při pohlavním styku adekvátně stimulován, aby byl vyvolán orgasmus.

Vědci nicméně upozorňují, že evoluční předek orgasmu měl zcela jinou podobu, než to, co je za něj považováno dnes.

Výzkumy ukazují, že asi 13 % žen zažilo několikanásobné orgasmy.

„Je důležité zdůraznit, že ženský orgasmus nevypadal tak, jak vypadá teď.

Myslíme si, že hormonální přepětí je jádro, které bylo u člověka dále modifikováno,“ uvedla Mihaela Pavlicevová z Centra pro prevenci předčasného porodu Cincinnati Children’s Hospital, která se na výzkumu také podílela.

Znalost toho, že hormonální přepětí je charakteristickým rysem lidského orgasmu, přitom vědcům umožňuje sledovat vývoj tohoto znaku napříč živočišnými druhy. Mohou tak lépe pochopit, jak orgasmus ovlivňuje plodnost u jiných živočišných druhů.