Moderní styl života s sebou nese pohodlí, ovšem také strašáky v podobě civilizačních nemocí.

Nadbytek jídla, všudypřítomný stres, nedostatek pohybu a znečištěné životní prostředí s sebou přinášejí takzvané nemoci z nadbytku, které mají na svědomí více než 70 % ročních světových úmrtí. Které civilizační nemoci vás ohrožují a jak se jim bránit?

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace stojí civilizační choroby za úmrtím 41 milionů lidí ročně. Řadu faktorů, které stojí ze tří čtvrtin za jejich vznikem, je přitom možné ovlivnit.

Jde totiž o nemoci, které s sebou přinesl až rozmach civilizace, přičemž největší vliv na jejich rozvoj měla změna životního stylu, která se odehrává posledních padesát let. Tehdy došlo k pozvolnému odklonu od manuální práce k mentální. To s sebou přineslo výrazné omezení pohybu lidí na čerstvém vzduchu.

Málo pohybu a hodně jídla

Většina lidí tak dnes tráví osm a více hodin denně vsedě za obrazovkou počítače v uzavřených prostorech. Po práci se jich aktivnímu pohybu věnuje jen menšina. Dalším viníkem rozmachu civilizačních chorob je změna jídelníčku.

Lidé už nevaří ze základních čerstvých surovin, ale dopřávají si fast foody a nejrůznější polotovary. Hodně solí a sladí, zato ovoce a zeleniny konzumují málo. Jídla je navíc nadbytek, což vede k přejídání.

Nepřítel jménem stres

Negativní vliv na zdraví má i nadbytek pracovního stresu, daný hektickým stylem života, který dlouhodobě vede k rozvoji psychosomatických obtíží a později i nemocí, které již představují reálné ohrožení života.

Mezi další faktory, které přispívají ke vzniku civilizačních onemocnění, patří užívání návykových látek, jakými jsou cigarety, alkohol a drogy. Velký vliv má také znečištěné životní prostředí. Jaké civilizační choroby lidstvo ohrožují nejvíce?

Choroby srdce

Právě kardiovaskulární onemocnění drží v České republice smutné prvenství co do počtu úmrtí. Ročně na ně jen u nás zemře okolo 70 000 osob.

Jejich rozvoj úzce souvisí se vznikem aterosklerózy, což je zánětlivý proces, při kterém se dlouhodobě ukládá tuk na vnitřních stranách cév, čímž dochází ke snižování jejich průchodnosti až k úplnému ucpání.

Tyto usazeniny se navíc mohou rozpadat a vytvářet krevní sraženiny, které pak mají za následek rozvoj infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.

Hypertenze zabíjí tiše

Úhlavním nepřítelem může být i hypertenze neboli vysoký krevní tlak, opakovaně přesahující hodnotu 140/90, přičemž jeho optimální hodnotou je 120/80. Hypertenze zvyšuje pravděpodobnost infarktu, mozkové mrtvice, selhání ledvin či postižení očí.

Většinou se projevuje bušením srdce, bolestí hlavy, závratěmi, bolestí na hrudi a dušností, často se ale neprojevuje nijak a dá o sobě vědět až závažnými stavy. Proto se jí říká tichý zabiják. Z toho důvodu je dobré si krevní tlak pravidelně měřit, zvlášť ve vyšším věku.

Kouření, obezita a stres

Mezi nejrizikovější faktory, které zvyšují pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních chorob, patří kouření, nedostatek pohybu, stres, nadměrná konzumace alkoholu, a především obezita související s nadměrným příjmem živočišných tuků a soli.

Živočišné tuky totiž obsahují vysoký podíl „špatného“ LDL cholesterolu, který se ukládá na stěnách cév a přispívá k rozvoji aterosklerózy. Nadměrný příjem sodíku ze soli zase zvyšuje krevní tlak.

Nadváha a obezita

Neomezený a rychlý přístup k energeticky bohatým potravinám kdykoliv a kdekoliv bez ohledu na hlad vedou k přejídání a vzniku nadváhy až obezity. Podle údajů Státního zdravotního ústavu trpí téměř každý druhý Čech nadváhou a každý čtvrtý pak obezitou.

Alarmující je především situace u dětí, kdy se s nadváhou a obezitou u nás potýká na 154 tisíc dětí. Každé čtvrté má nadváhu, každé sedmé je obézní. Ačkoliv je obezita veřejností vnímána především jako estetický problém, má i závažné zdravotní důsledky.

Zátěž pro klouby, srdce i psychiku

Pro stanovení míry obezity je užívá index tělesné hmotnosti BMI (váha v kg dělená druhou mocninou výšky v metrech). Za zdravou je považována hodnota indexu mezi 18,5 a 25. Do čísla 30 jde o nadváhu, poté již o obezitu.

Ta zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, diabetu II. typu i rakoviny. Představuje zátěž pro klouby a páteř, stejně jako pro psychiku dané osoby. Cestu z ní představuje úprava stravovacích návyků a postupné zvýšení pohybu. Jako ideální se zpočátku jeví chůze, například s holemi.

Víte, že

Opačným problémem jsou naopak poruchy přijmu potravy, mentální anorexie a bulimie, které provází touha po nadměrné štíhlosti. Přináší s sebou problémy v podobě srdeční arytmie, chudokrevnosti, slábnutí kostí a neurologických komplikací.

Diabetes

Zatímco diabetes I. typu, který se rozvíjí především v dětství, je zapříčiněn poruchou tvorby hormonu inzulínu, diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k tomuto hormonu.

Inzulinu tedy tělo produkuje dostatek, ale tělo je vůči němu rezistentní. Diabetes II. typu je označován za diabetes dospělých, obvykle se rozvíjí po 40. roce života a souvisí se západním stylem života. U nás jím trpí na 800 tisíc lidí.

Obezita a cukrovka jdou ruku v ruce

Až 80 % diabetiků II. typu je obézních a k této nemoci propracují nesprávnou životosprávou. Proto se o cukrovce hovoří jako o pandemii třetího tisíciletí. Zvýšená hladina cukru v krvi způsobuje, že se tento volný cukr váže na bílkoviny a mění jejich tvar.

Ony pak nemohou správně fungovat, což vede k rozvoji mnoha chorob, například ke vzniku šedého zákalu v očích, ke špatné funkci ledvin, syndromu diabetické nohy, který vede k častým amputacím, či k rozvoji aterosklerózy.

Rakovina

Pro všechna nádorová onemocnění je typické, že se některé vlastní buňky organismu vymknou kontrole a začnou nekontrolovaně růst.

Někdy může být toho bujení nezhoubné, ovšem v případě, že je nádor schopen zakládat v těle vzdálená ložiska (metastázy), svědčí to zpravidla o jeho zhoubnosti, vyjma nádorů mozku, které tvoří metastázy jen vzácně.

U velké části nádorových onemocnění dospělých je patrný vliv prostředí a životního stylu.

Proč v těle bují rakovina?

Obezita a nedostatek pohybu jsou spojovány s rakovinou tlustého střeva, slinivky břišní, ledvin, prsu, dělohy, vaječníků, prostaty a dalších.

Zvýšený příjem alkoholu spolu s nedostatkem pohybu, nadváhou a nízkým příjmem vlákniny zase zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu, kouření přispívá k rozvoji rakoviny plic.

Oproti tomu u dětí převažují nádory podmíněné poruchou opravných mechanismů DNA, jde o nádory mozku a leukémii. U dospělých je nejčastější melanom kůže, následovaný nádory tlustého střeva, plic, prsou a prostaty.

Autoimunitní onemocnění

Když do lidského organismu vniknou škodlivé látky v podobě virů, bakterií, parazitů či toxinů, nastartuje se imunitní systém, který proti nim vytvoří protilátky, jež škodliviny zničí.

V případě autoimunitního onemocnění ovšem není imunitní systém schopen rozeznat škodlivé látky a likviduje proto i vlastní zdravé buňky. Odborníci se domnívají, že při vzniku těchto onemocnění hraje vedle genetických předpokladů velkou roli i životní prostředí.

Tělo samo proti sobě

Nejznámějším autoimunitním onemocněním je patrně revmatoidní artritida, která se projevuje nevratným poškozením chrupavek a kostí kloubů. Riziko jejího rozvoje zvyšuje kouření, alkoholismus a obezita. Další autoimunitní nemocí je roztroušená skleróza.

Při ní napadá imunitní systém centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu. Nemoc postihuje zejména mladé dospělé mezi 20–40 lety věku, častěji ženy.

Patří sem i celiakie, tedy neschopnost trávit lepek, lupénka postihující kůži, Crohnova choroba čili chronický zánět střeva nebo vitiligo projevující se nedostatkem kožního pigmentu melaninu.

Alergie

Oproti autoimunitním onemocněním, při kterých napadá imunitní systém vlastní buňky těla, reaguje při alergii obranyschopnost těla na látky, které se běžně vyskytují v našem okolí, ovšem tato reakce je přehnaná.

Těmito alergeny jsou nejčastěji pyly, zvířecí srst, roztoči, hmyzí bodnutí, plísně a potraviny. Alergie se projeví rýmou, svěděním a otoky očí, dechovou nedostatečností, ekzémem a bolestí hlavy.

Příliš čistá domácnost škodí

Náchylnost k rozvoji alergické reakce se dědí, má-li dítě jednoho alergického rodiče, rozvine se u něj s pravděpodobností 33 %, pokud oba, je šance na vznik alergie 70 %. Ke vzniku alergického onemocnění je ale zapotřebí souhry více faktorů.

Podílí se na tom i okolní prostředí, například znečištěný vzduch, nebo naopak až úzkostná hygiena v domácnosti. K rozvoji může přispět i infekce dýchacích cest, která poškodí jejich výstelku, a tím umožní kontakt imunitního systému s alergenem.

Psychické obtíže

Moderní hektická doba je zátěží rovněž pro psychiku. Enormní tlak na výkon, nedostatek psychického i fyzického odpočinku a závažné následky v případě omylu mohou člověka dovést až k syndromu vyhoření.

Jde o stav naprostého psychického vyčerpání v důsledku nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou. Projevuje se únavou, poklesem výkonu, poruchami paměti a soustřední, poruchami spánku a tělesnými obtížemi.

Může vést až k depresi, což je další velmi rozšířená poruchy psychiky, označovaná za civilizační nemoc.

Negativní důsledky stresu

Deprese se projevuje snížením, až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami, až patologickým smutkem. Postižený jedinec pociťuje zmar, beznaděj, nedostatek motivace, úzkost a někdy i zvýšenou agresi.

Deprese se léčí antidepresivy v kombinaci s psychoterapií. Důsledkem dlouhodobého stresu a přetěžování může být rovněž chronický únavový syndrom, který se projevuje totálním vyčerpáním, problémy s pamětí a příznaky chřipkového onemocnění.

Prevence je základ

Mezi civilizační choroby se řadí i další nemoci, například Alzheimerova či Parkinsonova choroba, migrény, závislost na návykových látkách či zácpa. Naštěstí existuje několik způsobů, jak se dá riziko vzniku civilizačních onemocnění výrazně snížit.

Základem je nekouřit, alkohol si dopřávat jen velmi střídmě nebo vůbec, zdravě se hýbat a hlídat si rozumnou váhu. Jíst pravidelně pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu a nepřejídat se. A zároveň se naučit pracovat se stresem, umět vypnout a relaxovat.