Slunce pomalu prostupuje skleněnými tabulkami. Výzkumníci jako každé ráno vstanou a zkontrolují hodnoty, jenže dnes je něco jinak. Prostorem zazní hlas jejich šéfa, poté jsou konečně volní. Po dvou letech vyjdou na čerstvý vzduch!
Uprostřed arizonské pouště stojí několik futuristicky vyhlížejících staveb, které by se hodily do filmu z daleké budoucnosti. Jde však o pomník nepovedeného experimentu s názvem Biosphere 2.
Boháčova pomocná ruka
Vědec a snílek John P. Allen (*1929) tvrdí, že lidstvo by mělo v rámci dobývání kosmu udělat další krok. Básní o kolonizaci jiných planet, a právě té má pomoci jeho projekt Biosphere 2. Ve zkratce jde o soustavu ekosystémů, které jsou soběstačné.
Allen počítá s deštným pralesem, mokřady, savanami, pouštěmi a oceánem, jehož součástí jsou také korálové útesy. V Biosphere 2 mají místo také lidé, a tak Allen naplánuje zemědělskou půdu a lidské obydlí.
Monstróznímu projektu, jež se má rozkládat na 13 tisících metrech čtverečních, chybí finance. Ty však vyřeší podnikatel Ed Bass (*1945), který Allenovi poskytne více než 150 miliard dolarů!
Díky tomu začne obří skleník růst už v roce 1987 a realizace trvá čtyři léta. Následně se za sklo stěhuje kolem 4 tisíc živočišných druhů. Energetickou soběstačnost Biosphere 2 zase mají na starost solární panely.
Bude to fungovat?
Prvním člověkem, který v novém komplexu stráví několik nocí, je sám Allen. Záhy oznámí médiím svůj ambiciózní plán. Od září 1991 zamíří do Biosphere 2 osm bionautů, jak zní oficiální označení pro odvážlivce.
V útrobách stráví dva roky, údajně se nemusí ničeho bát. Jídlo si sami vypěstují, hlavně díky ekosystémům si pochutnají třeba na banánech či papáje. Vypěstovat si mohou pšenici či rýži. K dispozici mají rovněž hospodářská zvířata.
„Hodně drahá reality show,“ shodují se někteří škarohlídi z řad novinářů. V tu chvíli netuší, jak blízkou jsou pravdě.
Zbytečný projekt
Bionauti si během prvních měsíců stěžují na hlad. Allen však tvrdí, že si jejich těla zvykla na nízkokalorickou dietu – zároveň se snížila hladina cholesterolu, zlepšil se krevní tlak i imunitní systém. Do médií ale začnou prosakovat další šokující informace.
Biochemické cykly probíhají mnohem rychleji, než se počítalo, a tak v prvním roce uhyne prakticky všechen opylující hmyz. Přežijí však švábi a invazivní druhy mravenců. Podobná situace panuje také u rostlin. Trudná nálada postihuje i lidské osazenstvo.
Jeden z členů musí kvůli zdravotním problémům na pár hodin ven. Vrátí se v novém oblečení a s doplněnými zásobami. To ostatní hodně těžce nesou. Nakonec projektu zlomí vaz nedostatečný přísun kyslíku.
Podle měření se bionatui cítí jako by se nacházeli čtyři tisíce metrů nad mořem. U některých se dokonce rozvíjí spánková upnoe. Přesně po dvou letech experiment končí.
Ukáže se, že novináři měli vlastně pravdu, protože Biosphere 2 žádné hmatatelné důkazy nepřináší. Dokonce to vypadá, jako by ekosystém začal sám sebe požírat! „Největším úspěchem je asi to, že jsme přežili,“ shrnou pokus trefně sami účastníci.
