Povrch těla nepatří pouze nám samotným. Sdílí ho s námi více než 1 000 různých druhů bakterií, a další zástupy hub, virů a roztočů, které se souhrnně označují jako mikrobiom.
Na 1 cm2 kůže hostí člověk asi 100 000 těchto organismů.
Každý člověk má svou vlastní jedinečnou sbírku těchto titěrných exemplářů.
Jejich složení přitom závisí na nejrůznějších proměnných, od značky používané osobní hygieny a pracího prášku, přes upřednostňování bavlněného či vlněného oblečení, až po skutečnost, zda se sprchuje se ráno nebo večer.
Některé z mikroorganismů jsou trvalými nájemníky, zatímco jiní se svým hostitelem zůstanou několik týdnů a potom bez povšimnutí zmizí.
V roce 2017 výzkumník Hoi-Ying Holman objevil, že povrch člověka osídluje také jedna z vůbec nejodolnějších forem života na Zemi – extrémofilní mikroorganismus zvaný archaea.
Doktor Holman je přesvědčen, že tyto tvorové jsou pro člověka užitečnými. Mohou údajně pomáhat udržovat na kůži kyselé prostředí, a tím bránit usazení nepřátelských patogenních bakterií.
Osobní zoo
Za patogenní část mikrobiomu, která je schopná u člověka vyvolat nějaké nepříjemné onemocnění, se přitom považuje pouze jeho část. Většina je naprosto neškodná a další dokonce „přátelská“. Mnoho se jich ale vzpouzí zařazení do jediné škatulky.
Například bakterie Staphylococcus epidermidis může žít na povrchu člověka celý život, aniž by mu způsobila nějakou potíž.
Studie z University of California z roku 2018 zjistila, že chemické sloučeniny, které tato bakterie produkuje, jsou schopné zabít některé buňky kožní rakoviny a zároveň ušetřit buňky zdravé. Na druhou stranu S. epidermidis přitahují plastové povrchy.
Tato záliba představuje problém například v nemocnici, kde se shluky těchto bakterií prostřednicím katetru mohou dostat do cév pacienta. V ojedinělých případech, kdy se přichytí například na protetickou srdeční chlopeň, dokážou člověka ohrozit i na životě.
Přehnané mytí nepomůže
Zbavit se této osobní zoo není snadné. Počet bakterií se po osprchování ještě zvyšuje, protože jsou vyplaveny ze svých zákoutí a úkrytů.
K docílení bezpečné čistoty rukou se doporučuje drhnout je mýdlem a vodou nejméně jednu celou minutu, což často nebývá pravidlem ani u zdravotníků.
„To je z velké části důvod, proč každý rok 2 miliony Američanů přijdou k vážné infekci v nemocnici a 90 000 z nich na ni zemře,“ uvedl autor Bill Brison.
Zbavit se svého mikrobiomu není přitom jen nemožné, ale také nežádoucí. Kůže, která byla dlouho nazírána jako bariéra, která by měla zůstat sterilní a nedotčená, je čím dál více vnímána jako komplexní a rozmanitý ekosystém.
Problém s antibakteriálními mýdly a dezinfekcemi je ten, že kromě špatných bakterií zabíjejí i ty dobré.
V roce 2016 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zakázal 19 přísad běžně užívaných v antibakteriálních mýdlech, protože výrobci nedokázali prokázat jejich bezpečnost po dlouhodobém užívání.
Nový ideál v péči o pleť tak už není být dokonale čistý, ale kultivovat zdravý kožní mikrobiom. A to v konečném důsledku dokáže ušetřit čas, peníze, energie i zdroje.
