Obrovská pracovitost a puntičkářská pravidelnost se stávají dominantními hesly, která zcela prodchnou život rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.
„Přesně o půl čtvrté přistoupil jsem denně k lůžku císařovu a probudil jej stereotypními slovy:
‚Kladu se k nohám Vašemu Veličenstvu a přeji dobrého jitra,“ vzpomíná Evžen Ketterl (1859‒1928), dlouholetý komorník Františka Josefa I. (1830‒1916).
Následuje ranní toaleta, mezi 4.00-5.00 hodinou se objeví císařův osobní doktor, který ho prohlédne a promluví si s ním o jeho zdraví.
Vyřizuje akta
Úderem páté se servíruje jednoduchá snídaně, které sestává z pečiva s máslem a také šunka, která se ale vynechává v postní dny. K pití si dopřává šálek kávy. Panovník se potom krátce pomodlí a poté se vrhá k pracovnímu stolu s nachystanými akty.
Zároveň v uvedenou přicházejí návštěvy, devátá hodina je vyhrazena pro hraběte Eduarda Paara (1837‒1919), svého generálního pobočníka a další osoby významné pro chod monarchie.
Jí vždy střídmě
Čas mezi desátou a jedenáctou v pondělí a ve čtvrtek patří audiencím. Odbitím dvanácté hodiny dostává na svůj stůl střídmý oběd. Tvoří ho polévka, maso, a to obvykle hovězí či zvěřina. Zapije ho sklenicí plzeňského piva a někdy dokonce nezůstane u jedné.
Odpoledne opět patří práci, kterou skončí v 17. hodin a poté večeří. Spát chodí kolem osmé.
