Domů     Chutnají jim meteority
Chutnají jim meteority
14.5.2021

Meteority jsou nejen kosmickými tělesy dopadajícími na povrch planety Země, ale některým mikrobům slouží i jako zdroj obživy. Co to znamená pro historii života na modré planetě? Přiletěly jeho první zárodky z nekonečného vesmírného prostoru?

Metallosphaera sedula se řadí mezi tzv. metalofilní chemolitotrofy, ty jsou schopné získávat energii z chemických reakcí anorganických látek, především pak z kovů. Foto: 9866112 / pixabay
Metallosphaera sedula se řadí mezi tzv. metalofilní chemolitotrofy, ty jsou schopné získávat energii z chemických reakcí anorganických látek, především pak z kovů. Foto: 9866112 / pixabay

Na nově objevený neobvyklý úkaz se zaměřila skupina odborníků pod vedením astrobioložky Tetyany Milojevicové z Vídeňské univerzity.

Vědci zjistili, že mikrobi, řadící se mezi organismy označované jako Archea, požírají meteority, jež si mezi sebou v minulosti vyměňovala naše planeta s Marsem. Meziplanetární „poutě“ mikrobů nebyly v minulosti ničím neobvyklým.

Na základě jedné hypotézy planety kdysi nabídly prvním mikroorganismům nejen organické molekuly, ale také vzácné prvky jako fosfor, jenž byl klíčový pro ustanovení biochemie.

reklama
S indiciemi k prozkoumání mimozemského života je to poněkud složitější, z reálného hlediska existují prozatím jen mikrobakteriální stopy, a to zejména v minulosti – tzv. mikrofosilie. Foto: Hans / pixabay
S indiciemi k prozkoumání mimozemského života je to poněkud složitější, z reálného hlediska existují prozatím jen mikrobakteriální stopy, a to zejména v minulosti – tzv. mikrofosilie. Foto: Hans / pixabay

Úchvatný svět mikroorganismů

Podle vědkyně Milojevicové byly první mikroorganismy na Zemi s největší pravděpodobností atypické.

Pokud by se podařilo objevit mikroorganismy také na Marsu, odborníci by si nebyly zcela jistí, zda původně pocházely z Marsu, nebo, zda se vyskytovaly původně na Zemi. Mikrob, na který směřovala pozornost vědců, nese označení Metallosphaera sedula.

Tento jednobuněčný organismus je kouskem rozsáhlé skládačky, která se snaží objasnit vznik života na Zemi. M. sedula je díky požírání meteoritických kovů schopna produkovat energii.

To je jedno z hlavních vysvětlení, jak je možné, že může prosperovat v oblastech, které nejsou zrovna těmi nejvhodnějšími pro život, příkladem mohou být sopečné krátery.

Tato vlastnost je typická pro všechny extremofily, kam spadají všechny mikroorganismy včetně jednobuněčných Archea, které odolávají například vysokým teplotám, extrémním hodnotám pH, toxickým látkám apod.

U zkamenělých mikrobů je však potíž v tom, že jsou často nápadně podobné rovněž zcela abiotickým chemickým reakcím. Foto: AlexAntropov86 / pixabay
U zkamenělých mikrobů je však potíž v tom, že jsou často nápadně podobné rovněž zcela abiotickým chemickým reakcím. Foto: AlexAntropov86 / pixabay

Kovy jako zdroj energie

Vídeňští odborníci se rozhodli otestovat vlastnosti mikrobů, a tak „vystrojili“ hostinu sestávající z částí meteoritu. Hlavní „pochoutkou“ se stal 120kilový meteorit Northwest Africa 1172, jenž byl objeven na přelomu tisíciletí.

Na jeho sterilizované kusy byly odborníky umístěny dané mikroorganismy včetně M. seduly. „Setkali jsme se s pozitivním výsledkem.

Naši pracovníci si okamžitě všimli, že mikrobiální buňky s meteoritem velmi ochotně interagují a doslova po této vesmírné skále tančí,“ sdělila vědkyně. K výzkumu badatelům posloužila tzv.

elektronová mikroskopie, díky ní si rovněž povšimli, že vybrané kovy meteoritu mikroorganismy upřednostňují více, jmenovitě např. železo, ale i porézní struktura meteoritu byla „spořádána“.

Minerály pozemského původu byly mikroby zcela upozaděny, jelikož z nich nenačerpají dostatečnou kondici. Mohou tyto informace posloužit jako indicie k otázkám o mimozemském životě? To ukáže až čas.

„Sledování takovýchto chemických „otisků prstů“ po činnosti odumřelého mikroorganismu by se mohlo stát v tomto směru velmi užitečným nástrojem,“ uzavřela Milojevicová.

Podzemní biom je v naprosté většině domovem převážně jednobuněčných či jednoduchých vícebuněčných organismů, nelze tedy očekávat komplexnější formy života. Foto: BENG-ART / pixabay
Podzemní biom je v naprosté většině domovem převážně jednobuněčných či jednoduchých vícebuněčných organismů, nelze tedy očekávat komplexnější formy života. Foto: BENG-ART / pixabay
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz