Meteority jsou nejen kosmickými tělesy dopadajícími na povrch planety Země, ale některým mikrobům slouží i jako zdroj obživy. Co to znamená pro historii života na modré planetě? Přiletěly jeho první zárodky z nekonečného vesmírného prostoru?

Na nově objevený neobvyklý úkaz se zaměřila skupina odborníků pod vedením astrobioložky Tetyany Milojevicové z Vídeňské univerzity. Vědci zjistili, že mikrobi, řadící se mezi organismy označované jako Archea, požírají meteority, jež si mezi sebou v minulosti vyměňovala naše planeta s Marsem.

Meziplanetární „poutě“ mikrobů nebyly v minulosti ničím neobvyklým. Na základě jedné hypotézy planety kdysi nabídly prvním mikroorganismům nejen organické molekuly, ale také vzácné prvky jako fosfor, jenž byl klíčový pro ustanovení biochemie.

Úchvatný svět mikroorganismů

Podle vědkyně Milojevicové byly první mikroorganismy na Zemi s největší pravděpodobností atypické. Pokud by se podařilo objevit mikroorganismy také na Marsu, odborníci by si nebyly zcela jistí, zda původně pocházely z Marsu, nebo, zda se vyskytovaly původně na Zemi.

Mikrob, na který směřovala pozornost vědců, nese označení Metallosphaera sedula. Tento jednobuněčný organismus je kouskem rozsáhlé skládačky, která se snaží objasnit vznik života na Zemi. M. sedula je díky požírání meteoritických kovů schopna produkovat energii.

To je jedno z hlavních vysvětlení, jak je možné, že může prosperovat v oblastech, které nejsou zrovna těmi nejvhodnějšími pro život, příkladem mohou být sopečné krátery. Tato vlastnost je typická pro všechny extremofily, kam spadají všechny mikroorganismy včetně jednobuněčných Archea, které odolávají například vysokým teplotám, extrémním hodnotám pH, toxickým látkám apod.

Kovy jako zdroj energie

Vídeňští odborníci se rozhodli otestovat vlastnosti mikrobů, a tak „vystrojili“ hostinu sestávající z částí meteoritu. Hlavní „pochoutkou“ se stal 120kilový meteorit Northwest Africa 1172, jenž byl objeven na přelomu tisíciletí.

Na jeho sterilizované kusy byly odborníky umístěny dané mikroorganismy včetně M. seduly. „Setkali jsme se s pozitivním výsledkem. Naši pracovníci si okamžitě všimli, že mikrobiální buňky s meteoritem velmi ochotně interagují a doslova po této vesmírné skále tančí,“ sdělila vědkyně. K výzkumu badatelům posloužila tzv. elektronová mikroskopie, díky ní si rovněž povšimli, že vybrané kovy meteoritu mikroorganismy upřednostňují více, jmenovitě např. železo, ale i porézní struktura meteoritu byla „spořádána“. Minerály pozemského původu byly mikroby zcela upozaděny, jelikož z nich nenačerpají dostatečnou kondici. Mohou tyto informace posloužit jako indicie k otázkám o mimozemském životě? To ukáže až čas. „Sledování takovýchto chemických „otisků prstů“ po činnosti odumřelého mikroorganismu by se mohlo stát v tomto směru velmi užitečným nástrojem,“ uzavřela Milojevicová.