Čínská hora Chua-šan patří mezi posvátné hory taoismu. Zdaleka ji však nevyhledávají jen poutníci, míří sem i turisté z celého světa. Dokážou tak si svou odvahu, protože některé úseky cesty na vrchol vyžadují fyzickou i psychickou odolnost.

Výšlap však dokáže uklidnit duši.

Se svými pěti vrcholy hora Chua-šan (nejvyšší Jižní vrchol má téměř 2155 metrů) zdálky připomíná rozevřený kalich květiny a tak získala své pojmenování, které v čínštině znamená Květinová hora. Je nejenom jedním z nejoblíbenějších poutních míst taoistů a výletním cílem Číňanů, ale přitahuje také zahraniční turisty.

Cesta na její vrchol ale vyžaduje kromě dobré kondice také odhodlání a pořádný kus odvahy. Není to nic pro slabé nátury!

Místo, kde mluvit s bohy

Horu dříve zdolávali mniši a poustevníci, kteří si jejím pokořením cvičili svou vůli a doufali v nalezení nové životní cesty. Na hoře samotné i na jejím úpatí jsou roztroušeny taoistické chrámy a další stavby.

Už ve 2. století před naší letopočtem je vybudován na základně hory chrám, který je často používán pro duchovní média, aby kontaktovala bohy a hovořila s nimi. Chua-šan se stává také místem pro všechny, kdo touží po nesmrtelnosti, protože na jejích svazích roste hodně léčivých bylin, používaných v tradiční čínské medicíně a byly mezi nimi nalezeny takové, které mají velmi silné účinky.

Taoistický reformátor Kchou Čchien-c’ (365–448) tady údajně obdrží zjevení a mudrc Čchen Tchuan (920–989) stráví poslední část svého života v poustevně v západní části hory. Právě jemu je věnován klášter na úpatí Chua-šan.

S odvahou na vrchol

Zatímco v dřívějších dobách je jako jedna z pětice čínských posvátných hor vyhledávána především jako místo k rozjímání, zklidnění a dočerpání hlavně psychických sil, v současnosti je předmětem masové turistiky zejména pro milovníky adrenalinu.

Ale i pro milence, kteří na řetězy věší visací zámky jako symbol a pojistku své lásky. Jsou zde tisíce kamenných schodů, vytesaných do skály, které jsou místy tak neuvěřitelně strmé, že nezbývá, než se připnout karabinou k ocelovým lanům.

Ale to není zdaleka všechno.

Poněkud riskantní procházka

U Jižního vrcholu se nachází údajně nejnebezpečnější stezka na světě, skládající se z dřevěných prken, upevněných na kolmé stěně. Právě kvůli ní sem míří milovníci adrenalinu z celého světa. V některých úsecích je třeba projít okolo skály po chatrných prknech, které jsou úzké právě jako nohy turistů.

Aby toho nebylo málo, pod prkny je jen bezedná propast, jejíž dno se ztrácí v mlžném oparu a chyba se rovná smrti. Nejednoho odvážlivce stál pokus o přechod této stezky život. Ale věřící i turisté, kteří si zdoláním kterékoliv části hory dokážou svou duševní i fyzickou sílu, tvrdí, že místo opouštějí občerstvení na těle i na duši.

Pět velkých hor

Chua-šan patří mezi pětici posvátných čínských hor. V tradičním čínském náboženství mají teologický a kosmologický význam. Patří mezi nejznámější přírodní památky v čínské historii a od dávných dob jsou uctívány dokonce samotnými císaři.

První legendární panovníci se sem vydávají na výlety anebo pořádají procesí na jejich vrcholy. Každá návštěva se uskutečňuje ve stejnou roční dobu a jde o lovecké výlety, které končí obětováním ulovených zvířat bohům.

Ačkoliv pět velkých hor nepatří výlučně k určitému náboženství, mnoho z nich je silně spjato s taoismem, takže jsou někdy nazývány jako Pět posvátných hor taoismu. Jsou na nich však postaveny také buddhistické chrámy anebo konfuciánské akademie.

Někdy jsou označovány světovými stranami, v tomto případě má Chua-šan název Západní velká hora.