Přestože loňská chřipková sezona kvůli pandemii koronaviru téměř neproběhla, praktici považují letošní očkování proti chřipce za důležitější než kdy jindy. Letos podle nich totiž lze očekávat mutace chřipkového viru, které by pro rizikovou část populace mohly znamenat reálné nebezpečí.

Podzimní vakcína by však na tyto změny měla reagovat. I o tom se bude mluvit na letošní XV. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

„WHO už nyní předpokládá, že dojde ke změně antigenní struktury chřipkového viru. Záleží pouze na tom, zda se struktura změní částečně nebo úplně. Při úplné změně by virus mohl být výrazně agresivnější a pro tu část populace, které nebude imunizovaná, i potenciálně nebezpečný.

V nejhorším případě by mohl způsobit komplikace podobné covidu, například virový zápal plic,“ říká MUDr. Igor Karen, praktický lékař a místopředseda SVL. „Vakcína proti chřipce se každoročně upravuje podle očekávaných mutací, takže i při zásadní změně viru bude stále chránit.

Letos bych ale více než kdy jindy chtěl vyzvat rizikové skupiny, jako jsou starší nebo chronicky nemocní lidé, aby se naočkovat přišli,“ dodává.

Vakcín je dostatek

Podle něj mají praktici vakcín proti chřipce objednaných dostatek. Neočekávají loňský extrémní zájem, kdy se řada lidí snažila chřipkovou vakcínou posílit imunitu proti covidu, a tak by se mělo dostat na všechny zájemce.

Praktici jsou na očkování připravení jako každoročně – nic na tom podle nich nemění ani plánovaný přesun vakcinace proti covidu na jejich bedra nebo případné podávání třetí dávky. „Jak ukázal dosavadní průběh pandemie, praktičtí lékaři jsou tady pro své pacienty neustále.

I přesto, že nyní už řešíme spíše následky než přísun akutních případů. Máme desítky pacientů, kteří vyžadují péči po prodělaném covidu, ať už fyzickou, nebo psychickou,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář a místopředseda SVL.

Následky covidu budou i jedním z témat XV. Jarní interaktivní konference. „Pandemické období znamenalo pro populaci opravdu obrovský nápor. Lidé si často museli uvědomit, že i přes veškerý pokrok v technologii a medicíně nejsme nezranitelní.

Takové zjištění je na jednu stranu děsivé, ale vede nás k tomu, abychom se lépe připravili a předešli takovým následkům, jakých jsme bohužel byli svědky,“ vysvětluje doc. Seifert.

Čeká se novinka

V rozpoznání pacientů v závažných stavech by v budoucnu mohl praktikům pomáhat například ultrazvuk, jehož použití v rámci studie nyní testují ve svých ordinacích. „Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče.

Pokud budu mít u akutního případu podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Podle něj se smysl vyšetření ultrazvukem ukázal už při dosavadním průběhu pandemie koronaviru, kdy se praktikům dařilo odhalovat covidový zápal plic a zachránit tak řadě pacientů život.