Skip to content

Chrám lidu: Masakr uprostřed džungle stojí život 900 lidí!

Oddaní členové sekty se shluknou kolem pódia, aby si za ohlušujícího jásotu vyslechli poselství svého vůdce. Smrt se blíží – netřeba před ní utíkat, stačí jí jít v míru naproti. Na první pohled utopická kolonie se rázem stává dějištěm největší masové sebevraždy v moderních dějinách.

Na přelomu 40. a 50. let minulého století je reverend Jim Jones (1931–1978) oblíbený pro svou charitativní práci a boj za lidská práva. Roku 1955 zakládá v Indianě Chrám lidu, první rasově vyváženou církev na středozápadě Spojených států amerických.

Nové příznivce, převážně z řad chudých Afroameričanů, si získává hlásáním o sociální spravedlnosti a rasové snášenlivosti. Přestože se jeho kázání postupně stávají čím dál radikálnějšími, během dvaceti let se mu podaří získat na 20 000 stoupenců.

Cesta za sny

Ty neodradí ani tím, že se prohlašuje za reinkarnaci Ježíše Krista, Buddhy, Vladimíra Lenina (1870–1924) nebo dokonce Batmana, a své opravdové já potlačuje nemalými dávkami drog. To ovšem začne přitahovat negativní pozornost médií a některých politiků, Jones se proto roku 1977 rozhodne uchýlit do ústraní.

A sním i necelá tisícovka jeho následovníků. Usadí se v jihoamerické Guyaně, na skoro 4 000 akrech pronajaté půdy, kde Jones plánuje vybudovat utopickou komunitu Jonestown.

Na první pohled neškodný Jones dokáže svými proslovy zfanatizovat tisíce lidí.

Peklo v ráji

Jenže nový život není vůbec růžový – lidé tu tvrdě pracují 10 hodin denně, dostávají směšně malé příděly jídla a každý večer poslouchají Jonesovy přednášky o hrozbách okolního světa. „Tvrdil, že ve Spojených státech jsou Afroameričané převáženi do koncentračních táborů, že ulicemi vládne genocida.

Že si přijdou i pro nás,“ vzpomíná jeden ze členů. Na veřejnost začnou prosakovat informace o brutálních trestech, kterých se neposlušným jedincům dostává – jsou biti a noci tráví ve studně. Všichni jsou navíc údajně nuceni nacvičovat hromadnou sebevraždu, aby prokázali svou oddanost.

Stačí jediný povel a stovky členů sekty vypijí smrtící kyanidový koktejl. Těm méně odvážným je pak třeba „pomoci“ injekční stříkačkou.

Osudová delegace

Takové zprávy se ale zdají absurdní a nikdo je nebere na velkou váhu. Tedy až na kalifornského kongresmana Lea Ryana (1925–1978), který se 17. listopadu i s delegací do Jonestownu vydává. A opravdu, na místě si vyslechne šokující výpovědi několika členů sekty, přesto ale Jonese ujistí, že nepodnikne žádný razantní krok.

Dříve mocný vůdce je už však zdravotně příliš slabý a vysoce paranoidní.

V míru zemřít

Spolu s několika členy kultu druhý den následuje delegaci zpět k helikoptéře, kde Ryana a další čtyři lidi zastřelí a několik dalších zraní. Své ovečky přesvědčí, že nechtěné autority se na místo dostaví každou chvíli – měli by tedy raději zemřít než čelit krutému mučení, které je údajně čeká.

„Když nemůžeme v míru žít, musíme v míru zemřít,“ hlásá za obrovského potlesku. A že to má promyšlené – za posledních několik let nahromadil velké zásoby kyanidu, který nyní mají všichni společně požít!

Utopický Jonestown se tak během několika okamžiků stává hromadným pohřebištěm.

Všichni za jednoho

Někteří tak udělají dobrovolně, jiní jsou násilně donuceni – na mnohých tělech jsou později objeveny vpichy po injekčních stříkačkách. Desítky těch, co se pokusí utéct, jsou zastřeleny. Když se do Jonestownu dostaví guyanské autority, zůstanou v šoku – tváří k zemi tu leží více než 900 lidí, z toho téměř 300 dětí.

Jones je nalezen s prostřelenou hlavou. Z plánované „záchrany před zlem“ se tak stává největší masová sebevražda v moderních dějinách.

Spolu žít, ale i zemřít. Rodiny se do neznámé temnoty vydávají v těsném objetí.
Foto: history.com, mercurynews.com, murderpedia.org, theguardian.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Svět zločinu
Zobrazit více …