V Beskydech se do výšky 1129 metrů tyčí hora Radhošť, kterou pověsti označují za sídlo Radegasta, slovanského boha plodnosti. Sama hora nabízí mnohé otázky. Záhadou je i údajné zničení sochy boha. 

Legenda vypráví, že jeho modlu na vrcholku hory nechali zbořit misionáři Cyril (826/827–869) a Metoděj (asi 815–885), když se v 60. letech 9. století vydali na pouť na Radhošť.

Pohanští kněží ale prý modlu zachránili před úplným zničením a ukryli ji uvnitř hory.

Vstup studnou

Do svatyně je údajně možný přístup zasypanou propastí, zvanou Radochova studna, a poté je třeba přejít podzemní říčku. Lávku přes ni hlídá drak a černý pes. „Na špici tej lávky nevstupuj! Neb za ni leži drak, od kterého jde drát.

Když se drátu dotkneš, vyskočí ten drak tebje naprotiv, ačkoliv jenom kumštem, tj. vymyšleno ten drak,“ popisuje roku 1830 nástrahy na cestě do svatyně jistý Jan Šebesta. Ve svém spisku líčí, jak najít poklady na Radhošti i v Tatrách.

Prostor i pro vůz s koňmi

Radhošť opravdu býval posvátným místem starých Slovanů, kteří zde slavili letní slunovrat. V nitru hory se také nacházejí pseudokrasové jeskyně. Kdysi prý bývaly tak velké, že jimi z Pusteven na Radhošť mohl projet vůz s koňmi.

Podzemní prostory dodnes nejsou prozkoumány a může se v nich proto leccos skrývat…