Lidem s nedostatkem vitaminu D hrozí, že snadněji chytí covid-19 nebo další respirační nemoci. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie z Číny, Itálie nebo Polska. Z výzkumů dále vyplývá, že pacienti s deficitem vitaminu D nemoci hůře prožívají.
Vitamin, který lidé získávají především ze slunečního záření, chybí podle odhadů až jednomu ze sedmi Čechů.
„Je dokázáno, že nedostatek vitaminu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka.
Studie opakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamin D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali,“ vysvětluje prof.
MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF Olomouc.
Komu chybí a komu ne?
Přestože vitamin D chybí každému sedmému Čechovi, málokdo o jeho nedostatku ví – nijak se totiž neprojevuje. O jeho nedostatečné hladině se lidé dozví často až v momentě, kdy jim způsobí zdravotní komplikace.
Například ženám v menopauze, u nichž lékař odhalí řídnutí kostí. Právě osteoporóza je jednou z typických nemocí, kterou má nedostatek vitaminu D na svědomí. Spojován ale bývá také se srdečními potížemi, depresemi nebo rakovinou.
„Nedostatek vitaminu D většinou odhalíme u starších lidí, trápí ale bezesporu i mladší generaci. Na naší klinice jsme prováděli zkušební měření mezi personálem a mnoha mladým kolegům vyšla velmi nízká hodnota,“ popisuje prof. Sovová.
Podle ní za to může moderní styl života. Vitamin D je totiž nejlépe vstřebáván kůží, a to pod určitým úhlem, kterého sluneční paprsky v Česku dosahují především v létě. „Lidé ale často na slunce vůbec nechodí.
Do práce jedou autem, přes den sedí v kanceláři a domů se vrací až večer. Nemají tak šanci si hodnotu vitaminu ‚dobít‘.
Vstřebávání vitaminu D zhoršují i opalovací krémy, které chrání proti škodlivému záření, ale současně částečně blokují pozitivní sluneční vlivy, jako je právě tvorba vitaminu D. Samozřejmě nedoporučuji, aby lidé chodili bez ochrany za pravého poledne na slunce, ale zcela se mu vyhýbat také není prospěšné,“ říká prof. Sovová.
Kolik a kdy?
Kolik vitaminu D lidé získají, ovlivňuje také míra pigmentace kůže. Čím tmavší barvu pokožka má, tím hůř se vitamin D do těla dostává.
Kromě pobytu na slunci lze menší množství vitaminu D získat z potravin. Nejvhodnější jsou tresčí játra, tučné ryby, vajíčka nebo mléčné výrobky.
„Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. Pokud ale tyto zdroje nemáme, lze ‚déčko‘ do těla dodat ve formě tablet.
Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitaminu D byl měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období,“ upozorňuje prof. Sovová.
