Slovanští muži budují zemnice. Do rohů zabodnou mohutné kůly, které ponesou střechu. Vyrobí jakýsi rošt, na který vrství větve a rákos, který ženy nařezaly v okolí. „Dělej to pořádně,“ okřikne jistý Drahoš syna, jenž klade příliš tenkou vrstvu.
„Musí to vydržet celou zimu,“ vysvětluje chlapci, že rákos slouží jako izolace. Vrbové proutí a tráva slepená hlínou vytvoří stěny domu. Sotva je hotova hrubá stavba, vlezou všichni dovnitř.
Šestičlenná rodinka (Slované většinou měli 2–4 děti) se musí vměstnat do prostoru maximálně 16 metrů čtverečních. Nevadí jim to, na soukromí si nikdo nepotrpí.
V rohu místnosti ještě vybudují kamennou pec, která jim pomůže přežít chladné dny a poslouží i k přípravě jídla. Jednu slovanskou vesnici tvoří přibližně 40–60 lidí, kteří si postaví zhruba 10–12 domů.
Rádi mlsají
Drahošova žena Mlada připraví něco dobrého do prázdných žaludků. „Bude pražmo,“ prohlásí a děti se hrnou k ní. Hlady už jim kručí v břiše. Pražnici, velkou desku z vysušené hlíny, žena umístí na zem a rozdělá na ní oheň.
Jakmile dřevo shoří, smete popel a na rozpálený plát rozsype zrní. Opražené chutná dobře. „Až bude zítra hotová pec, udělám jáhlovou kaši s medem,“ slíbí potomkům. „Mňam. A přidáš do ní jablka?“ zeptá se malá dcerka. Mlada přikývne.
Ovoce, ať už jablka, hrušky, nebo třeba slívy či třešně jsou vždycky příjemným zpestřením jídelníčku a fádní kaši dodají chuť. Děti se na ně ohromně těší. A co teprve med od lesních včel, ten je skutečným pamlskem!
Břicha plná vepřového
Bude třeba upéct chléb. Zrno ze zásob se musí semlít. Rozdrtit několik hrstí na žernovu, kamenném ručním mlýnku, trvá i dvě hodiny. Není divu, že starší dceru Nětku to nebaví.
Mlada na ni musí pořádně dohlédnout, aby práci neodbývala, smíchala umletou mouku s vodou a uplácala z ní chlebové placky. Na ohništi se pak opečou. Křupavé chutnají skvěle, a co teprve, když se namažou medem nebo mákem!
Kuchařské umění Slovanů se ale neomezuje jenom na kaše a placky. Pečené maso je lahůdkou. Slovanská břicha plní hlavně vepřové, pochoutkou jsou ale i husy. Lahůdkou je pak jemňoučké masíčko z tetřívka.
„Chce to trochu česneku,“ prohlásí Mlada, když kousne do šťavnatého masa. Naopak kuřecí se v jejich menu vyskytuje jenom zřídka. Slované věří, že kuřata přenášejí jakousi nemoc, snad růži.
