„Peníze, nebo život!“ vykřikne bandita a bambitkou namíří na překupníka vezoucího zboží na tržiště. Přepadený ani neprotestuje, s rukama nad hlavou sleze z kozlíku a dá se prosit o život. Má štěstí. Vůdce loupežnické bandy, obávaný Jan Nepomuk Karásek, ho ušetří.

Jen sebere, co se dá, a pak i se svými kumpány uhání pryč. Spravedlnosti ale přeci jenom neuteče…

Budoucí postrach saských a hornolužických hvozdů, Jan Nepomuk Karásek (1764–1809), se narodí na pražském Smíchově do rodiny truhláře. Vyučí se řemeslu svého otce a pak se se sbaleným uzlíčkem přes rameno vydá do světa.

Práci v oboru ale shání těžko a tak se živí pomocnými pracemi a sem tam i něco štípne. Kvůli jedné takové krádeži je zatčen a na 14 měsíců uvězněn. Po propuštění je povolán do rakouské armády, ale cvičení v plné polní a poslouchání příkazů není nic pro něj.

Během jednoho pochodu proto vezme roha. Uprchne do saského městečka Leutersdorf nedaleko Rumburka, kde se chvíli živí poctivě jako truhlář. Dokonce se v roce 1795 ožení s jistou Magdalenou a spolu vychovávají dceru Veroniku.

Jediné pravidlo

Sekat latinu a dřevo však dlouho nevydrží. Truhlařina moc nevynáší a tak netrvá dlouho, než se Karásek přidá k loupeživé bandě jakéhosi Palmeho. Asi desetičlenná cháska loupí v celém regionu, mimo jiné v příhraničních městech Ebersbachu, Neugersdorfu či Seifhennersdorfu, ale nezřídka kdy se vydají krást i do Čech.

Karásek, který se po smrti Palmeho stává vůdcem chásky, si jenom vymíní, že nebudou loupit v domovském Leutersdorfu. Jinak mají volnou ruku.

Spory o kořist

V lidových pověstech se o Karáskovi hovoří jako o obdobě anglického zbojníka Robina Hooda, který slavně „bohatým bral a chudým dával“. Taková nálepka je ale pro Pražského Honzu, jak se začne Karáskovi přezdívat, možná až příliš lichotivá.

Což o to, bohatým skutečně bral, druhá část charakteristiky už na něj ale příliš nesedí. Naopak máme zprávy o tom, že při rozdělování kořisti dochází mezi Karáskovými bandity k velmi drsným roztržkám.

Urážky, rány i útoky nožem jsou nedílnou součástí jejich „přerozdělovacích debat“. A že nejde o žádné šlechetné zbojníky bojující proti kruté vrchnosti dokládá i fakt, že Karáskova tlupa má na svědomí minimálně dvě vraždy!

„Jednou z obětí byl jistý Kochhänsel z Varnsdorfu, který loupežníky překvapil, když se vloupali do jeho domu a hledali kořist. Během vzniklé pranice Karásek vytáhl pistoli a Kochhänsela zastřelil,“ uvádí ve své práci věnované Karáskovi, Kateřina Zákoutská.

Sami se prozradí

Loupežníci si troufají čím dál víc, je proto jen otázkou času, než spadne klec. V noci na 1. září 1800 přepadnou statek místního boháče Glatheho v Oberleutersdorfu. Jejich počínání však probudí sluhu a ten zburcuje celé hospodářství.

Lupiči utečou jen tak tak, ale z nůše jim na útěku vypadávají nakradené tolary a dragouni tak s jejich nalezením nemají moc práce. Během vyšetřování vyjde najevo, že tlupa za tři a půl roku svého působení provedla 24 loupeží.

Její členové dostanou nejprve trest smrti lámáním v kole, ale to je posléze změněno na doživotí. Ale protože se Karásek snaží pořád utíkat, žalářníci jej přikovají železnou tyčí k pryčně. Nejslavnější český loupežník umírá v září 1809.