Mají atomovku, tak s ní vyhrožují. Mají commandos, tak je nasazují. A mají tajné služby s dlouhými prsty: Írán, Guatemala, Kongo, Dominikánská republika, Brazílie… Americké archivy postupně odhalují dokumenty, které jen potvrzují, co už se 50 let všeobecně ví. Že řada zemí měla takovou vládu, jakou jim vybraly Spojené státy americké!

Američané pomohou zachránit svět od nacistů, a pak ten samý svět drží pod krkem. Neuběhne ani 30 let od konce druhé světové války, kdy použijí hrozby, peníze a sílu ve 30 zemích světa, kam dosadí tu vládu, jakou chtějí.

Třetí americký prezident Thomas Jefferson (1743–1826) v době vzletných slov kdysi prohlásil: „Třesu se někdy o svou vlast, když pomyslím na to, že Bůh je spravedlivý.“ Bůh spravedlivý je, ale CIA je „spravedlivější“.

Představujeme tři z mnoha státních převratů, které zosnovaly Spojené státy americké.

První velké americké vměšování

Země: Írán

Rok: 1953

Už je zavražděn velitel íránské policie. Vyletí do povětří dům významného duchovního. Dav vtrhne do ulic Teheránu, demonstruje za situaci v zemi, strhává sochy poslední šáha (krále) Muhammada Rezá Pahlavího (1919–1980), který uteče do Říma.

Při nepokojích zemře asi 200 lidí, 300 jich je zraněno. Připomíná to klasický převrat, ale pak přijde 19. srpen.

Den, kdy šáh z exilu odvolává předsedu vlády Muhammada Mosaddeka (1882–1967) a na jeho místo jmenuje generála Fazlolláha Záhedího.

Ajax v holínkách

Teprve před čtyřmi lety americká CIA poprvé otevřeně přiznala svou roli při 60 let starém převratu proti demokraticky zvolenému íránskému premiérovi Mosaddekovi.

„Vojenský puč, při němž byl svržen Mosaddek a jeho Národní fronta, byl proveden pod vedením CIA. Akce byla schválena na nejvyšší vládní úrovni.“ Tenhle text pochází z interní zprávy historika CIA z poloviny 70. let a je vydaný v roce 1981. Jenže velká část z něj je začerněná a dalších 30 let utajovaná.

Američané to nazvou jako Operace Ajax, Winston Churchill (1874–1965) dá přednost názvu Operace holínka. Akce stojí 390 000 dolarů (dnes 75 milionů Kč) a dalších 45 milionů dolarů jde na půjčku a obnovení diplomatických styků.

Na odstranění Mosaddeka se podílejí obě země. Amerika kvůli ropě, ztrátě politického vlivu a přiblížení Íránu k SSSR, Británie hlavně kvůli té ropě. Krize totiž začne už v dubnu 1951, kdy se Mosaddek stane premiérem.

Jeden z jeho prvních kroků je taky ten nejdiskutovanější – zákon o zestátnění íránského ropného průmyslu.

Nejdůležitější likvidace 20. století?

Země: Kongo

Rok: 1960

Přes 50 let vládne Belgie 76krát většímu a dvakrát početnějšímu (15 milionů obyvatel) Belgickému Kongu. Není tu ráj, ještě v 50. letech existuje nucená práce a průměrný věk nedošplhá ani na 40 let.

I sem dorazí nadšení z dekolonizační vlny, média píší o roku africké svobody a v horečce svobody dochází ke krvavým honům na bělochy, kdy zemi překotně opustí na 100 000 Evropanů.

Šachovnice rudých a bílých

Na nerostné suroviny bohaté Kongo připomíná cedník, skrze který odkapávají do světa diamanty, měď a uran. A o ten jde v první řadě – je to totiž právě konžský uran, kterým Američané v roce 1945 ozáří nebe nad Hirošimou a Nagasaki.

S nezávislostí Konga má Západ problém, protože do čela vlády se postaví mladý Patrice Lumumba (1925–1961). A zůstane tam jenom čtyři měsíce. V geopolitice se Kongo stane šachovnicí všech velmocí a také se začne drolit.

V červenci se osamostatní bohatá provincie Katanga s podporou Belgie a nejistý Lumumba se obrátí telegramem na SSSR. Jenže ještě než zpráva dorazí do Moskvy, přečte si ji CIA. V tu chvíli vstupuje do hry agent Lawrence Devlin (1922–2008), šéf místní pobočky.

V Paříži se má sejít se spojkou. Neví s kým, nakonec je to sám Sidney Gottlieb (1918–1999), vrchní expert agentury na jedy. Předá Devlinovi otrávenou zubní pastu.

Ale on fyzickou likvidaci odmítne, chce Lumumbu odříznout čistě a požádá ústředí o 5 000 dolarů.

Třaskavina Afriky

Dnes by to dělalo 1 000 000 korun. I za takovou částku lze zlikvidovat jeden režim a ovlivnit dění na celém černém kontinentu. Těch 5 000 dolarů Devlin použije na úplatek. Předá je politickým oponentům, kteří se pokusí Lumumbu otrávit kapesníkem.

To ještě nevyjde, a tak ho v září svrhnou a v prosinci za účasti belgických důstojníků zavraždí.

Hrozba druhé Kuby

Země: Brazílie

Rok: 1964

Většina lidí o tom byla přesvědčená, ale chyběly důkazy, které 40 let ležely zamčené v Národním bezpečnostním archivu v Marylandu. Americká vláda je odtajní spolu s dalšími v roce 2004, jsou v jedné z tisíců krabic.

Brazilští reportéři deníku Folha de São Paulo se jimi budou prohrabávat měsíce, než najdou dokument s poznámkou pod čarou: Nouzový plán pro Brazílii!

To hledali… Spis nese datum 11. prosince 1963 a podepíše ho velvyslanec v Brazílii Lincoln Gordon (1913–2009). Navrhuje Bílému domu postup, jak svrhnout vládu, že by se měl odstranit prezident Goulart konstruktivními postupy.

Je to jen pár týdnů po atentátu na JFK (1917–1963). Tehdy totiž všechno souvisí s vším.

Muž na odstřel

João Goulart (1918–1976) se stane prezidentem Brazílie v roce 1961. Ale je to levičák, který se chce vymanit ze sféry vlivu USA, investovat 15 procent státního rozpočtu na vzdělávání, zavést progresivní daň, připravuje pozemkovou reformu.

Brazílie směřuje cestou Kuby, a to CIA nechce. Velvyslanec Gordon dokonce použije tvrdší kalibr: „Chce udělat z Brazílie Čínu 60. let,“ píše. CIA plánuje Operaci „Bratr Sam“ (svržení Goularta) několik let.

Financuje a radí opozici a dodává „neamerické“ zbraně na podporu maršála Castella Branca. „Myslím, že bychom měli učinit jakýkoli krok, který učinit můžeme.

Měli bychom být připraveni udělat vše, co udělat potřebujeme,“ sdělí neurčitě svým poradcům americký prezident Lyndon B. Johnson (1908–1973). A tak se 1. dubna 1964 brazilské vlády zmocní armáda, z Branca se stane diktátor.