Kýchání, rýma, svědění očí a vyrážka. Znáte to? Nejste sami. V Česku trápí alergie každého třetího člověka. A letošní pylová sezóna je obzvláště zákeřná.

Alergologové varují před prolínáním jarních stromů a travin, což přispívá k vyššímu počtu alergických projevů. Proč se náš imunitní systém tak „plete“ a jaké jsou moderní přístupy ke zmírnění těchto nepříjemných projevů? Ponořte se s námi do světa alergií a objevte, jak se s nimi snáze vyrovnat.

Každoroční boj s alergiemi se zdá být čím dál intenzivnější. Možná to znáte dobře sami – stačí vyrazit na procházku do lesa nebo parku a zdravotní komplikace jsou na světě.

Znenadání začnete kýchat, v nose se objeví vodnatá rýma a svědí vás nejen oči, ale i nos nebo krk. V horším případě se přidá slzení očí, pulzující bolest hlavy „jako střep“ a na některých místech těla se objeví svědivá vyrážka, nebo dokonce otoky.

V ještě horší situaci mohou nastat potíže spojené s dýcháním, jako je dušnost nebo pocit tíhy na hrudi, a celková únava, která vás vyřadí z běžného fungování.

Pokud jde o pravidelný projev těchto symptomů, je velmi pravděpodobné, že se u vás projevila alergická reakce. Ale proč se tyto reakce vůbec dějí?

Nejčastěji je způsobují mikroskopické části rostlin, jako jsou různé druhy travin, pelyněk, ambrosie, bříza, lípa a mnoho dalších.

Letošní rok je pro alergiky obzvláště náročný. Alergologové totiž bijí na poplach a varují, že se pylová sezóna jarních stromů nebezpečně prolíná se sezónou travin.

To znamená, že alergeny z různých zdrojů se kumulují ve vzduchu, což přispívá k výrazně vyššímu počtu a intenzitě alergických projevů u citlivých jedinců. Víte, co je skutečnou příčinou těchto obtíží?

A co je nejdůležitější – jak je zmírnit a získat zpět kontrolu nad svým každodenním životem?

Když je imunita zmatená!

„Alergii musíme chápat jako chybu imunitního systému,“ nastiňuje důvod nepřiměřených reakcí v tělech alergiků lékařka Karola Haasová z Centra imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

„U zdravého člověka jsou alergeny, jako je například pyl, normální součástí života, kterým se tělo bez problémů přizpůsobí. U alergických lidí však imunitní systém s alergenem – například s pylem trav – bojuje, jako by šlo o invazivního patogena.“

Zjednodušeně řečeno, organismus alergiků „zmateně“ zamění neškodný pyl, zvířecí chlupy, částečky plísní, nebo roztoče (kteří se libují v prachu a v matracích) za skutečné nebezpečí ohrožující naše přežití.

Tímto nebezpečím jsou pro imunitní systém především nádorové buňky, viry a bakterie. Když se imunitní systém „spustí“ kvůli neškodné látce, dochází k alergickému zánětu v různých částech našeho těla, který nás dokáže více či méně potrápit.

Tento zánět se projevuje širokou škálou symptomů, od mírných až po život ohrožující.

Pylová sezóna téměř celý rok

Samotná alergie může být dědičná, což znamená, že náchylnost k ní je zapsána v našich genech. Může být ale také získaná během našeho života, a to jako reakce na měnící se prostředí a stresové faktory, které na náš organismus působí.

I alergeny mohou být nesmírně rozmanité – od již zmíněných roztočů a travin, přes některé potraviny (například ořechy, mléko, lepek), léky, bodnutí hmyzem, zvířata (srst, peří, sliny), až po sluneční svit, který může vyvolat fotodermatitidu.

Ale jaké alergie v Česku převažují? „Vzhledem k tomu, že 30 procent populace jsou alergici, minimálně polovina z nich má alergie na pyly,“ konstatuje o situaci v naší zemi lékař a vedoucí klinické a transplantační imunologie z pražského IKEMu Ilja Stříž.

Bohužel, obdobím, typickým pro tento druh alergií, již není pouze jaro a začátek léta jako dříve. „V důsledku klimatických změn se nám rok od roku posouvají pylové příznaky do zimních období,“ popisuje neradostnou situaci alergoložka Marie Špičáková.

„Například již v prosinci můžete mít alergii na pyly. Zároveň se pylová sezóna posouvá až do podzimu, což znamená, že alergici jsou vystaveni alergenům po mnohem delší dobu v průběhu roku.“

Čistota, jako půl zdraví?

Opakované ignorování alergických reakcí může mít vážné následky a nakonec vést k trvalému poškození zdraví.

Mezi časté následky patří chronická rýma, která se nikdy zcela neztratí, vleklá vyrážka, dlouhodobé záněty v těle, ale i jiné choroby, které mohou zhoršit kvalitu života.

Mezi nejhorší a nejčastější komplikace patří astma – chronické onemocnění dýchacích cest, které způsobuje zúžení průdušek a ztěžuje dýchání. Přitom počet alergiků ve světové populaci neustále přibývá a alergie většinou nelze zcela vyléčit. Jak se tedy proti nim a jejich projevům bránit?

„U dětí jedináčků z města, kteří vyrůstají v úzkostlivé čistotě a krmeni jsou prakticky sterilní stravou, je výrazně větší riziko vzniku alergií než u dětí s více sourozenci nebo těch, které vyrůstají na venkově,“ dodává Stříž.

Lehce „zašpiněné“ a pestré prostředí – avšak s mírou – totiž na dětskou imunitu funguje podobně jako očkování, připravuje ji na setkání s různými látkami a učí ji správně reagovat.

I když to mnohé rodiče může šokovat, k prvním preventivním krokům proti alergiím patří například nechat děti si hrát venku, aby se dostaly do kontaktu s půdou a přírodními mikroorganismy.

Stejně tak dětské imunitě neprospěje neustálé drhnutí domácnosti dezinfekcí, stres z hádek rodičů nebo kouř z cigaret, které oslabují obranné mechanismy.

Naopak je pro malé děti blahodárné dlouhé kojení, alespoň do 6. měsíce jejich věku, které posiluje jejich imunitní systém a chrání je před alergiemi.

Boj s alergiemi je komplexní a vyžaduje pochopení vlastního těla a jeho reakcí. I když se alergie nedají zcela vyléčit, existuje mnoho způsobů, jak jejich projevy zmírnit a zlepšit kvalitu života. Důležité je nepodceňovat prevenci a včasnou diagnostiku.

Jen tak se můžete vyzbrojit proti neviditelným nepřátelům a užít si život naplno, i když se pylová sezóna protahuje. Nezapomeňte, že konzultace s odborníkem je vždy na místě.