Vstoupit do sevillského Alcázaru znamená ocitnout se v jiném světě, plném vůní zahrad, hry světla a tisícileté historie. Tento maurský poklad je dodnes oficiální rezidencí španělské královské rodiny a jedním z nejnavštěvovanějších paláců Evropy. Není divu, že láká historiky, turisty i filmaře.
Tento maurský skvost je zcela oprávněně považován za jednu z nejkrásnějších staveb Španělska. A i dnes je oficiální rezidencí španělské královské rodiny při jejích návštěvách Andalusie, což z něj dělá nejstarší stále využívaný královský palác v Evropě.
Od pevnosti k paláci snů
Kořeny Alcázaru sahají do 10. století, kdy zde stojí pevnost maurských vládců. Ti mají pro krásu a umění slabost, a tak místo postupně obohacují o nová nádvoří, zahrady i sály.
Když v roce 1248 Sevilla padne do rukou krále Ferdinanda III. Kastilského (1199-1255), palác přechází do křesťanských rukou. Jenže místo toho, aby ho nechali přestavět v evropském stylu, rozhodnou se noví vládci využít to nejlepší z maurské architektury:
jemnou štukovou výzdobu, geometrické motivy, hravou práci se světlem a vodou. Díky pokračující výstavbě v maurském duchu je Alcázar tak výjimečný.
Nejlépe to dokazuje král Petr I. Kastilský (1334-1369), přezdívaný „Krutý“ i „Spravedlivý“, který nechává vystavět slavný Palacio de Don Pedro, na jehož zdech dodnes najdeme arabské nápisy vychvalující samotného krále.
A navíc ozdobí palác ve stylu mudéjarské architektury, ale se symboly španělské koruny. Vznikne tak určitý kulturní koktejl, který však působí překvapivě harmonicky.
Nádvoří, kterým prošla historie
Jedním z nejúchvatnějších míst je Patio de las Doncellas, tedy „nádvoří panen“.
Název má původ v legendě, podle níž měla křesťanská království odvádět maurským vládcům stovky dívek jako tribut, ovšem jde spíše o temnou historku než historický fakt.
Nádvoří působí jako sen se svými jemnými oblouky, vodním kanálem a světlem, které se působivě láme na reliéfech. O kus dál se nachází Salón de Embajadores, sál, kde králové přijímali posly a slavné hosty.
Jeho zlato-modrá klenba připomíná nebeskou báň a patří k největším ikonám Alcázaru.
A kdo by odolal téměř pohádkovým zahradám? Najdete v nich malé altánky, tajné průchody, jasně zbarvené ptačí obyvatele i slavnou Grotu, jeskyni postavenou na základech starých obranných hradeb.
Most mezi staletími
I filmaři sem přicházejí v houfech!
V chodbách této dechberoucí stavby vznikaly scény filmů Lawrence z Arábie, Království nebeské i slavné páté série Hry o trůny, kde palác představoval exotický poloostrov Dorne.
A návštěvníci dobře chápou proč – tohle místo má totiž neuvěřitelnou atmosféru. Přestože je palác velmi starý, vypadá svěže díky pravidelným opravám a pečlivé údržbě. Stále vítá nejen turisty, ale i oficiální královské návštěvy.
A tak je Alcázar krásným příkladem toho, jak může stavba nejen přežít mnohá staletí, ale dokonce propojit dějiny od dob maurských vládců přes kastilské krále až po současnou monarchii.
