Začalo to slavným Sputnikem v roce 1957, od té doby vzlétlo ze zemského povrchu přibližně 33 500 družic.

Postupně se staly nedílnou součástí našeho života. Pomáhají nám s navigací, telefony i televizí. Umíme si ale představit, co by se stalo, kdyby najednou přestaly fungovat?

Katastrofa orbitálních rozměrů

Co by mohlo vyřadit stovky satelitů a družic? V první řadě extrémní sluneční erupce, které by přinesly geomagnetickou bouři. Mohou se o to však postarat i lidé, neboť je to jeden ze strategických cílů při válečném útoku.

Třetí možností je pak Kesslerův syndrom, jehož účinky ukázal film Gravitace. Srážky trosek a odpadu na orbitu totiž dokáží vyvolat řetězovou reakci, která by rozbila většinu zařízení.

O půl století zpět

Kdyby k tomu došlo, lidstvo by se vrátilo o 50 let nazpět. Tím prvním, čeho bychom si všimli, je skoro úplná ztráta telekomunikace. Jinými slovy, sbohem internete a telefone. Kabelové sítě by v případě ztráty satelitů byly okamžitě přetížené.

Přednost by samozřejmě dostala krizová komunikace. Výpadek by znemožnil i fungování navigačních systémů, jakým je třeba GPS. Ačkoliv letadla i lodě dokáží navigovat i postaru, při současné hustotě dopravy by byly havárie nevyhnutelné.

Panika v bankách a na burzách

Satelity pro GPS jsou však používány i k synchronizaci světového času. Za několik hodin po katastrofě by finanční či energetické systémy začaly hlásit poruchy kvůli chybnému načasování operací. Zamrzaly by bankovní účty i platby kreditními kartami.

Vedlo by to však také k výpadkům dodávek proudu, poruchám na pozemních komunikačních sítích i kolapsu bankovních domů a burz.

Následky na celá desetiletí

Za jak dlouho by lidstvo bylo schopné následky vrátit zpět do původní podoby? U geomagnetické bouře by to bylo o něco jednoduší. Stačilo by na orbit vynést nové satelity, což by byla otázka několika let.

V případě Kesslerova syndromu by však bylo třeba vyčkat 10 až 15 let, než trosky ve výšce 500 kilometrů a níže samy shoří v atmosféře. Bránily by totiž startu raket. Všechny trosky výš než 500 kilometrů by se ale musely vyčistit, což by bylo doslova astronomicky nákladné.