O smrti dánského astronoma Tychona de Brahe (1546 – 1601) kolují legendy. 

 

Teorii, že příčinou jeho úmrtí bylo protržení močového měchýře, když na hostině u Petra Voka (1539 – 1611) dlouho odkládal odchod na malou toaletu, vědci vyvrátili. Podle nich šlo zřejmě o nefunkční prostatu, kdy moč nemohla odcházet z těla a shromažďovala se v ledvinách. Následkem toho došlo k urémii, otravě dusíkatými látkami z moči.  

Nalezené stopy

V 90. letech 20. století analyzovali vědci v Dánsku a Švédsku vzorky Brahových vlasů a vousů, odebrané při otevření jeho pražské hrobky roce 1901. Nalezené stopy rtuti podporují názor dánského literárního historika Jense Andersena, jenž obviňuje Erika Braha, astronomova vzdáleného příbuzného, z vraždy provedené na příkaz dánského krále Kristiána IV. (1577 – 1648).

Důvodem snad měly být astronomovy pletky s královou matkou. Dalším kandidátem na provedení vraždy měl být jeho sok Johannes Kepler.

 

Mohl užívat léky

Jenže přítomnost jedu v ostatcích lze vysvětlit i jinak, protože Brahe užíval léky obsahující rtuť proti bolesti a při jeho posmrtném balzamování navíc použili rumělku, sloučeninu rtuti. V roce 2010 dojde ve spolupráci českých a dánských vědců ke znovuotevření Braheho hrobu.

Analýza ukáže, že vzorky neobsahují hodnoty rtuti významně přesahující fyziologické normy. V posledním období jeho života také její příjem klesl. Proto se otrava rtutí nejeví jako zcela pravděpodobná.